Dnes je Karl van der Strass tématem, které vzbuzuje zájem lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky pro každodenní život, Karl van der Strass vyvolal diskuse a debaty po celém světě. Jeho význam je nepopiratelný a jeho vliv sahá do různých oblastí znalostí. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Karl van der Strass a analyzujeme jeho důležitost a dopad na dnešní život. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit osvětlit toto složité a mnohorozměrné téma a poskytnout čtenáři široký a úplný pohled na Karl van der Strass a jeho dopad na naši společnost.
JUDr. Karl van der Strass | |
---|---|
Starosta města Brna | |
Ve funkci: 12. března 1876 – 1880 | |
Předchůdce | Christian d'Elvert |
Nástupce | Gustav Winterholler |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – ??? | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1861 – ??? | |
Poslanec slezského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – ??? | |
Poslanec Frankfurtského parlamentu | |
Ve funkci: 1848 – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci) |
Narození | 5. května 1817 Brno Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. května 1880 (ve věku 63 let) Brno Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Choť | Emilie van der Strass (od 1848) |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
Profese | advokát a politik |
Ocenění | Řád železné koruny 3. třídy (1873) |
Commons | Karl van der Strass |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Anton Maria rytíř van der Strass von Hohenstraeten (5. května 1817 Nový Jičín – 29. května 1880 Brno) byl moravský právník, advokát a v letech 1876 až 1880 starosta města Brna.
Narodil se jako syn vojenského lékaře, rodina pocházela původně z Nizozemí a nesla jméno Strass van der Hohenstraeten. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a stal se moravsko-slezským agentem, později moravsko-slezským zemským advokátem a notářem v Bílsku. Roku 1855 byl jmenován advokátem v Novém Jičíně a roku 1860 v Brně. Byl funkcionářem Moravské advokátní komory, psal odborné články. V roce 1873 byl zvolen do funkce soudce Státního soudu, který však nikdy nezačal fungovat.
Roku 1848 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu a také Frankfurtského parlamentu, kde zastával velkorakouské stanovisko. Od obnovy parlamentního života v roce 1861 byl také poslancem Říšské rady ve Vídni a Moravského zemského sněmu. Od 12. března 1876 byl brněnským starostou.
Politicky se řadil k německým liberálům (tzv. Ústavní strana). V roce 1878 zastával funkci předsedy zemského volebního výboru Ústavní strany na Moravě. V říjnu 1879 byl zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).
Roku 1873 obdržel řád Železné koruny III. třídy a roku 1875 byl povýšen do rytířského stavu.
Zemřel v roce 1880, pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.