Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové

V tomto článku se budeme zabývat Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové, což je dnes velmi důležité téma. Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové je téma, které vyvolalo velký zájem a diskuse v různých oblastech, ať už v akademické, profesní nebo společenské sféře. V průběhu let si Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové získal pozornost odborníků a společnosti obecně díky svému dopadu a důsledkům v různých aspektech každodenního života. V tomto článku navrhujeme analyzovat a ponořit se do různých aspektů souvisejících s Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové s cílem poskytnout globální a obohacující vizi tohoto tématu. Prostřednictvím komplexního a podrobného přístupu se snažíme nabídnout komplexní pohled, který čtenáři umožní porozumět a uvažovat o Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové z různých perspektiv.

Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové je církevní právnická osoba zřízená bulou „Super universas“ papeže Alexandra VII. dne 10. listopadu 1664 zároveň se zřízením biskupství v Hradci Králové. Statutárními orgány kapituly jsou její probošt a děkan.

Signum kapituly v Hradci Králové (líc a rub)

Historie

Kapitula byla založena bulou Super universas vydanou papežem Alexandrem VII. dne 10. listopadu 1664. Její vznik je spojen se zřízením královéhradeckého biskupství, neboť Římská kurie podmínila potvrzení jmenování prvního královéhradeckého biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka ustavením kapituly a jejím materiálním zabezpečením. Požadovaný počet kanovníků se sice podařilo snížit na šest, avšak i tak byly problémy se zajištěním jejich obživy. V roce 1662 byl pro tyto účely zakoupen statek Katzenstein, od té doby označovaný Bischofstein (česky Skály), jehož výtěžek byl určen pro obživu tří kanovníků. Úřad čtvrtého kanovníka byl spojen s funkcí děkana v Hradci Králové, pátý kanonikát měl být financován z odkazu chrudimského děkana Jana Vojtěcha Švandy z roku 1662 (až do roku 1703, kdy teprve mohlo být takto získané jmění využito, však byl dotován královéhradeckými biskupy) a prostředky pro šestého kanovníka měly být získávány zčásti z podílu na výtěžku statku Skály a zčásti příspěvkem z výtěžků majetku královéhradecké diecéze. Sedmé kanovnické místo bylo zřízeno v roce 1713 díky majetku věnovanému holohlavským děkanem Janem Františkem rytířem z Auen (úřad však měl být přednostně obsazován duchovními z rodiny z Auen), osmé v roce 1737 díky majetku věnovanému Annou Magdalenou z Ullersdorfu (s tím, že prvním držitelem úřadu bude její syn Jiří z Ullersdorfu) a deváté v roce 1747 díky majetku odkázanému holohlavským děkanem Janem Řečickým (prvním držitelem úřadu se stal náchodský děkan Jan Václav Strnad).

V letech 1956 až 1989, kdy zůstal úřad královéhradeckého biskupa neobsazen, zajišťovala kapitula prostřednictvím kapitulního vikáře Václava Javůrka (1956–1969) a Karla Jonáše (1969–1989) správu královéhradecké diecéze.

Kanovníci

Zemřelí kanovníci

Emeritní kanovníci

Současní kanovníci

Čestní kanovníci:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Úmrtí. Jičínský obzor: list věnovaný zájmům města Jičína a okolí . 1883-12-30 . Dostupné online. 
  2. ↑ ŠŮLA, Jaroslav. Eduard Prašinger jako předloha Fryborta z Jiráskovy filosofské historie. Východočeský sborník historický . 1997 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot