V dnešním světě je Kazašský chanát relevantním tématem, které upoutalo pozornost společnosti obecně. Jeho dopad se projevil v různých aspektech každodenního života, vyvolal debaty, úvahy a významné změny v různých oblastech. Vzhledem k tomu, že Kazašský chanát je i nadále středem zájmu a kontroverzí, je nezbytné plně analyzovat jeho důsledky a důsledky a také prozkoumat možná řešení a cesty vpřed. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Kazašský chanát, prozkoumáme jeho kořeny, jeho současné dimenze a jeho možný vývoj v budoucnosti.
Kazašský chanát Қазақ хандығы Qazaq xandığı قازاق حاندىعى
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel
|
2 500 000 (1832)
| ||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
polovolená monarchie
| |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Kazašský chanát (kazašsky Қазақ хандығы, Qazaq xandığı, قازاق حاندىعى) byl kazašský stát existující zhruba na území dnešního Kazachstánu. Vznikl mezi lety 1456 až 1465 zásluhou chána Janybeka a chána Kereya. Koncem 16. století se chanát rozdělil na tři části (hordy, džüz), a to na Velkou hordu, Střední hordu a Malou hordu. V roce 1847 byl chanát dobyt Ruskem a zanikl.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazakh Khanate na anglické Wikipedii.