Kazimierz Fajans

V tomto článku prozkoumáme do hloubky Kazimierz Fajans, což je dnes vysoce relevantní téma. Kazimierz Fajans je koncept, který vzbudil velký zájem v různých oblastech, od vědy po politiku, včetně kultury a společnosti obecně. V následujících několika řádcích budeme analyzovat různé aspekty Kazimierz Fajans, jeho důležitost v současném světě a některé kontroverze, které se kolem něj točí. Tento článek si klade za cíl osvětlit Kazimierz Fajans a nabídnout přehled, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho rozsahu a důsledkům. Kazimierz Fajans je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží podrobné prostudování.

Kazimierz Fajans
Narození27. května 1887
Varšava, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí18. května 1975 (ve věku 87 let)
Ann Arbor, Michigan, USAUSA USA
Alma materLipská univerzita
Curyšská univerzita
Povolánífyzik, chemik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléMichiganská univerzita
Technologický institut v Karlsruhe
Mnichovská univerzita
Oceněníčlen American Physical Society
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Fajans, v anglicizované podobě Kasimir Fajans (27. květen 1887, Varšava18. květen 1975, Ann Arbor) byl polsko-americký fyzikální chemik židovského původu.

Chemii vystudoval na univerzitách v Lipsku, Heidelbergu, Curychu a Manchesteru. V letech 1911-1935 byl ředitelem Mnichovského ústavu fyzikální chemie. Roku 1936 emigroval do USA, kde se stal profesorem na univerzitě v Michiganu. Roku 1942 se stal občanem Spojených států amerických.

Souběžně s Frederickem Soddym objevil zákon radioaktivního pusuvu izotopů. Posuvová pravidla se dnes nazývají Soddy-Fajansova pravidla. S pomocí těchto pravidel Fajans vysvětlil rozpad uranu-238, kdy vysláním nedříve alfa částice a pak dvou beta částic vznikne nový uranový izotop, o čtyři jednotky hmotnosti lehčí, tedy uran-234. Užil též radioaktivitu v praxi, když s její pomocí posuzoval stáří nerostů.

V roce 1913, ve spolupráci s Otto Gohringem, objevil tzv. uran X2, který je dnes nazýván protaktinium-234.

Krom výzkumu radioaktivity též významně zasáhl do anorganické chemie. Fajans se zde zabýval stabilitou iontů, tedy jejich schopností zachovat si svou elektronovou konfiguraci a nepodlehnout další oxidačně-redukční změně. Fajansova pravidla této stability říkají, že ion je tím stabilnější, a) čím menší má náboj, b) čím větší je atomové číslo atomu, z něhož vzniká kation, c) čím menší je atomové číslo atomu, z něhož vzniká anion.

Reference

Externí odkazy