Kazimierz Fajans
V tomto článku prozkoumáme do hloubky Kazimierz Fajans, což je dnes vysoce relevantní téma. Kazimierz Fajans je koncept, který vzbudil velký zájem v různých oblastech, od vědy po politiku, včetně kultury a společnosti obecně. V následujících několika řádcích budeme analyzovat různé aspekty Kazimierz Fajans, jeho důležitost v současném světě a některé kontroverze, které se kolem něj točí. Tento článek si klade za cíl osvětlit Kazimierz Fajans a nabídnout přehled, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho rozsahu a důsledkům. Kazimierz Fajans je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží podrobné prostudování.
| Kazimierz Fajans | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. května 1887 Varšava,  Ruské impérium |
| Úmrtí | 18. května 1975 (ve věku 87 let) Ann Arbor, Michigan,  USA |
| Alma mater | Lipská univerzita Curyšská univerzita |
| Povolání | fyzik, chemik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Michiganská univerzita Technologický institut v Karlsruhe Mnichovská univerzita |
| Ocenění | člen American Physical Society |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kazimierz Fajans, v anglicizované podobě Kasimir Fajans (27. květen 1887, Varšava — 18. květen 1975, Ann Arbor) byl polsko-americký fyzikální chemik židovského původu.
Chemii vystudoval na univerzitách v Lipsku, Heidelbergu, Curychu a Manchesteru. V letech 1911-1935 byl ředitelem Mnichovského ústavu fyzikální chemie. Roku 1936 emigroval do USA, kde se stal profesorem na univerzitě v Michiganu. Roku 1942 se stal občanem Spojených států amerických.
Souběžně s Frederickem Soddym objevil zákon radioaktivního pusuvu izotopů. Posuvová pravidla se dnes nazývají Soddy-Fajansova pravidla. S pomocí těchto pravidel Fajans vysvětlil rozpad uranu-238, kdy vysláním nedříve alfa částice a pak dvou beta částic vznikne nový uranový izotop, o čtyři jednotky hmotnosti lehčí, tedy uran-234. Užil též radioaktivitu v praxi, když s její pomocí posuzoval stáří nerostů.
V roce 1913, ve spolupráci s Otto Gohringem, objevil tzv. uran X2, který je dnes nazýván protaktinium-234.
Krom výzkumu radioaktivity též významně zasáhl do anorganické chemie. Fajans se zde zabýval stabilitou iontů, tedy jejich schopností zachovat si svou elektronovou konfiguraci a nepodlehnout další oxidačně-redukční změně. Fajansova pravidla této stability říkají, že ion je tím stabilnější, a) čím menší má náboj, b) čím větší je atomové číslo atomu, z něhož vzniká kation, c) čím menší je atomové číslo atomu, z něhož vzniká anion.
Reference
- ↑ http://www.britannica.com/biography/Kasimir-Fajans
- ↑ http://canov.jergym.cz/objevite/objev/faj.htm
- ↑ Archivovaná kopie. inovace-mbb.upol.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-15.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazimierz Fajans na Wikimedia Commons
