V tomto článku budeme podrobně analyzovat Klaret, téma, které v poslední době nabylo na významu. Je důležité pochopit význam Klaret v různých oblastech každodenního života, protože jeho vliv je značný v aspektech, jako je zdraví, ekonomika, politika, technologie a kultura. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty Klaret a také jeho důsledky v dnešním světě. Od jeho vzniku až po jeho možný budoucí vývoj se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která nám umožní lépe porozumět roli, kterou Klaret hraje v současném světě.
Klaret | |
---|---|
Narození | 1320 Chlumec nad Cidlinou |
Úmrtí | 3. května 1370 (ve věku 49–50 let) Praha |
Povolání | spisovatel, pedagog, básník, lékař, kněz, učitel a lexikograf |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Mistr Klaret, latinsky Magister Bohemarius Bartholomaeus de Solencia dictus Claretus, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce (asi 1320, Chlumec nad Cidlinou – 3. května 1370) byl český spisovatel, učenec, lékař a lexikograf, kanovník katedrály svatého Víta a mistr pražské univerzity.
O jeho životě není mnoho známo. Byl patrně jedním z prvních studentů pražské univerzity, stal se kanovníkem u sv. Víta a učitelem tamní školy. Vyučoval latinu a připravoval žáky ke studiu na univerzitě. Protože univerzitní studium probíhalo latinsky a začínalo sedmi svobodnými uměními (triviem a kvadriviem), učil zejména latinskou terminologii pro toto studium.
Jeho zachované dílo tvoří básně a zejména veršované slovníky, nejstarší slovníky českého jazyka, které vytvořil pro potřeby svých žáků. Je v nich zachováno téměř 10 tisíc staročeských slov, která se střídají s latinskými ekvivalenty. Protože se žáci slovník patrně učili nazpaměť, skládal Klaret z dvojic slov šestistopé přízvučné verše (hexametry). Látku čerpal z antických i středověkých pramenů a z Bible, na tvorbě slovníků se podíleli i další vzdělanci, arcibiskup Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, královský lékař Havel ze Strahova a snad dokonce i císař Karel IV.
Klaretovo dílo mělo velký význam pro českou vzdělanost až do 16. století. Jako první se pokusil o vytvoření české vědecké terminologie a významně se tak přičinil o vznik spisovné češtiny. Zhruba v téže době vznikl první úplný český překlad Bible a na tyto základy navázali Jan z Břevnova a Mistr Jan Hus reformou českého pravopisu (zavedením diakritiky).
V díle Bartoloměje z Chlumce je zachována nejstarší zmínka o české pohádce. Je to pohádka O dvanácti měsíčkách, která je zde nejen v české, ale i v světové literatuře doložena poprvé. Klaret ji zmiňuje jako příklad kazatelského exempla, krátkého příběhu, jímž zejména dominikánští a františkánští mniši oživovali svá lidová kázání.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaret na německé Wikipedii.