V dnešní době je Kocel tématem, které vzbuzuje velký zájem a diskuse v různých oblastech. Jeho dopad se rozšiřuje na politiku, ekonomiku, společnost a kulturu obecně. Jak čas pokročil, Kocel se stal pro mnohé ústředním bodem diskuse a úvah. Jeho význam se jen zvyšuje a jeho vliv je v našem každodenním životě citelný. Proto je klíčové plně porozumět tomu, co Kocel znamená a jaké důsledky má na naše životy. V tomto článku prozkoumáme toto velmi důležité téma do hloubky a probereme jeho mnohé aspekty a dimenze.
Kocel | |
---|---|
blatenský kníže | |
socha knížete Kocela v srbském parlamentu | |
Doba vlády | 861–876 |
Úmrtí | 876 |
Předchůdce | Pribina |
Otec | Pribina |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kocel původním jménem Gozil (833–876) (v historických pramenech známý též pod jmény Kocelj, Gozil, Chozil, Chezilo, Chezul) byl přibližně od roku 861 knížetem Blatenského knížectví. Byl synem knížete Pribiny a jeho bavorské manželky neznámého jména.
Po smrti svého otce se roku 861 stal knížetem v Blatenském knížectví. Byl horlivým křesťanem, v jeho panství bylo na třicet kostelů, které podléhaly pravomoci salcburského arcibiskupa. Na rozdíl od svého otce Pribiny se Kocel nadchl pro slovanské písmo a slovanský kult, a proto přijal na svém sídle v Blatnohradě v Panonii dva soluňské bratry Cyrila a Metoděje, kteří putovali v roce 867 z Moravy do Říma. Věrozvěstové založili v Blatnohradě církevní školu a Kocel jim svěřil na padesát žáků. Chtěl v Panonii založit samostatnou diecézi, proto si po Cyrilově smrti vyžádal zpět Metoděje, papež ho vyslal jako svého legáta, arcibiskupa panonského a moravského se sídlem v Sirmiu, dnešní Sremska Mitrovica v Srbsku. Jeho snahu zajistit knížectví samostatnost ukončila jeho smrt, v roce 876 padl v boji proti Charvátům. Území Panonie se stalo součástí velkomoravského knížete Svatopluka I.