Kokemäenjoki
Téma Kokemäenjoki upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Již dlouhou dobu je Kokemäenjoki předmětem debat, diskuzí a hluboké analýzy. Jeho dopad na společnost, kulturu a ekonomiku je nepopiratelný a jeho význam je evidentní i dnes. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Kokemäenjoki, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Doufáme, že prostřednictvím důkladného zkoumání objasníme tento fenomén a poskytneme jasný a stručný pohled na jeho význam pro moderní svět.
| Kokemäenjoki | |
|---|---|
 Kokemäenjoki v Pori | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 200 km |
| Plocha povodí | 27100 km² |
| Průměrný průtok | 220 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Pyhäjärvi (Nokia) 61°19′45,12″ s. š., 22°50′47,4″ v. d. | |
| Ústí | |
| Botnický záliv 61°34′13,8″ s. š., 21°37′57,72″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Finsko (Satakunta, Pirkanmaa) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kokemäenjoki je řeka v jihozápadní části Finska (provincie Satakunta a Pirkanmaa). Je přibližně 200 km dlouhá. Povodí má rozlohu 27 100 km², z čehož připadá 12 % na jezera.
Průběh toku
Řeka odvádí vodu ze systému jezer v západní části Jezerní planiny do Botnického zálivu. Na řece se vyskytují peřeje.
Vodní stav
Průměrný průtok činí přibližně 220 m³/s. Maxima dosahuje na jaře. Od začátku prosince do konce dubna je zamrzlá.
Využití
Využívá se na splavování dřeva a na některých úsecích slouží i lodní dopravě. Na řece byla vybudována vodní elektrárna. V povodí leží město Tampere a v ústí Pori.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кокемяэн-йоки“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kokemäenjoki na Wikimedia Commons
