Kolárovo

V dnešní době je Kolárovo tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. S rozvojem technologií a globalizací se Kolárovo stalo klíčovým slovem ve slovní zásobě lidí, protože zahrnuje různé aspekty každodenního života. Od politiky, ekonomiky, kultury, zdraví až po zábavu se Kolárovo umístil jako téma obecného zájmu, které vyvolává debaty, úvahy a akce v různých oblastech. Proto je nezbytné důkladně analyzovat a pochopit důležitost Kolárovo v dnešním světě. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Kolárovo a jeho dopad na společnost, stejně jako možné budoucí perspektivy, které jsou v souvislosti s tímto tématem představovány.

Kolárovo
Guta
Kostel v Kolárově
Kostel v Kolárově
Kolárovo – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška111 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajNitranský
OkresKomárno
Kolárovo
Kolárovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha106,823 km²
Počet obyvatel10 558 (2020)
Hustota zalidnění98,8 obyv./km²
Správa
Statusměsto
Vznik1268
Oficiální webwww.kolarovo.sk
E-mailinfo@kolarovo.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Kolárovo
Kostolné nám. 1
946 03 Kolárovo
Telefonní předvolba035
PSČ946 03
NUTS501204
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolárovo (do roku 1948 Guta, maďarsky Gúta) je město na jižním Slovensku, v Nitranském kraji.

Poloha

Město se nachází v Podunajské rovině, na soutoku řek Malý Dunaj a Váh, cca 25 km od Komárna a cca 20 km od Nových Zámků.

Historie

Okolí dnešního Kolárova bylo podle archeologických nálezů obydleno již v 8.-5. století před naším letopočtem (v období halštatské kultury). Starobylé dokumenty svědčí o tom, že místo osídlení se během staletí vícekrát měnilo.

První písemná zmínka z roku 1268 jmenuje osadu, která ležela u levého břehu Váhu a u řeky Nitry, jako Kis Guta; ta během své existence několikrát změnila název (Stará Gúta, Velká Gúta, Malá Gúta). Obec v této době byla v rukou ostřihomského arcibiskupa. V katastru obce stál v minulosti Žabí hrad (Békavár), podle některých pramenů se nazýval také Békevár (Hrad míru); v 16. století byl hrad přestavěn a pevnost. Obec se od roku 1551 vyvíjela jako opevněné tržní městečko s tržním právem.

Do roku 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (podle Trianonské smlouvy) bylo město součástí Uherska.

V letech 1938 až 1945 bylo město kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska.

V roce 1954 byla z území města vyčleněna obec Dedina Mládeže.

Části města

Kolárovo má šest částí:

  • Částa (47° 54' sever / 16° 57' východ)
  • Čierny Chrbát (47° 57' sever / 17° 38' východ)
  • Kolárovo (47° 55' sever / 17° 59' východ)
  • Kráľka (47° 47' sever / 17° 25' východ)
  • Pačérok (47° 55' sever / 18° 10' východ)
  • Veľká Gúta (47° 55' sever / 18° 12' východ)
  • Veľký Ostrov (46° 51' sever / 18° 59' východ)

Pamětihodnosti

  • Římskokatolický kostel Panny Marie Nanebevzaté, vybudovaný v letech 1723 až 1724 v barokním stylu na místě, kde dřvíve stála středověká stavba, která v roce 1715 vyhořela. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie od Ferdinanda Lütgerndorffa z roku 1832.
  • Římskokatolická kaple sv. Rozárie z poloviny 18. století.
  • Lodní mlýn, rekonstrukce typického plovoucího mlýna, dřevěná stavba se sedlovou střechou pokrytou šindelem, z roku 1980, postavená podle zaniklého lodního mlýna v Radvani nad Dunajem. Je umístěn na mrtvém rameni Malého Dunaje. V mlýně je expozice mlynářství.

Pomníky

Rodáci

  • Karol Hadai (* 1743 – † 1834), matematik

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kolárovo na slovenské Wikipedii.

  1. Pevnosť Žabí hrad - Slovenské hrady. www.slovenskehrady.sk . . Dostupné online. 
  2. Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk . . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy