Konrád I. Brněnský

Dnes je Konrád I. Brněnský tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Konrád I. Brněnský předmětem studia, debat a úvah. Jeho relevance a význam z něj činí téma všeobecného zájmu, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí, včetně kultury, politiky, vědy a techniky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Konrád I. Brněnský, od jeho historie až po jeho dopad dnes, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Konrád I. Brněnský
Český kníže
Portrét
Doba vlády1092
Narozeníasi 1035
Praha
Úmrtí6. září 1092 (asi 57 let)
Praha
PohřbenVyšehrad
PředchůdceVratislav II.
NástupceBřetislav II.
ManželkaVirpirka z Tenglingu (1054-1092)
PotomciI. Oldřich Brněnský
II. Litold Znojemský
DynastiePřemyslovci
OtecBřetislav I.
MatkaJitka ze Svinibrodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád I. Brněnský (asi 10356. září 1092, Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (10551056 a 10611092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců.

Konrád byl bratrem knížete Spytihněva II., krále Vratislava II., Oty Olomouckého a biskupa Jaromíra.

Zřízení údělů na Moravě

Břetislav I. krátce před svou smrtí ustanovil stařešinský nástupnický řád, kdy se českým knížetem měl stát vždy nejstarší Přemyslovec, a Moravu rozdělil na severní a jižní část.

Po smrti knížete Břetislava I. a nástupu jeho syna Spytihněva II. na český trůn získal Konrád do správy jednu z částí rozdělené Moravy a usídlil se v Brně (v Olomouci sídlil jeho bratr Vratislav, budoucí český kníže a král, ve Znojmě bratr Ota). Když se moravská knížata postavila na počátku Spytihněvova panování proti jeho způsobům, vytáhl český kníže proti Moravě. Konráda i Otu vzal k sobě ke dvoru, Konrád se stal nejvyšším lovčím, moravské úděly byly zrušeny.

Podpora bratra Jaromíra

Po náhlé smrti Spytihněvově se ujal vlády Vratislav II. a r. 1061 vrátil bratrům údělná knížectví; Ota převzal Olomoucko. Roku 1063 se Konrád aktivně podílí na zřízení biskupství v Olomouci. Po smrti pražského biskupa Šebíře vystupují Ota a Konrád ve prospěch jmenování svého bratra Jaromíra, jak ve své závěti ustanovil jejich otec. Přestože Vratislav II. obávaje se rostoucí moci svých bratrů postavil vlastního kandidáta, musel pod hrozbou vzpoury ustoupit.

Konrád šel proti Vratislavově politice i nadále a o své vůli odňal olomouckému biskupství hrad Podivín a vrátil ho pod správu pražské diecéze. Proti olomouckému biskupu Janovi si počínal velmi hrubě, což nakonec vedlo k zásahu římského papeže Řehoře VII. (1075), který oba biskupy smířil.

Období boje o investituru

Bitva u Mailbergu

Přemyslovci stáli na straně císaře Jindřicha IV. v bojích o investituru proti papeži Řehoři VII. Po kajícném setkání Jindřicha s Řehořem v Canosse 1077 se proti císaři postavil rakouský markrabě Leopold II. Babenberský, který začal napadat území českého státu. Spojené oddíly Vratislavovy, Otovy i Konrádovy Leopoldovo vojsko porazily v bitvě u Mailbergu 12. května 1082. Za podporu císaře byl v roce 1085 Vratislav II. prohlášen českým králem.

Vratislavovo tažení na Moravu

Po smrti Oty Olomouckého roku 1087 se jeho vdova Eufemie Uherská vydala do ochrany Konrádovi a Konrád tak získal celou Moravu. Odpůrci sílící Moravy v čele se Zderadem vyprovokovali Vratislava k novému tažení proti Moravě. Byla dobyta Olomouc, kde kníže ustanovil údělným knížetem svého prvorozence z třetího manželství Boleslava. Pak oblehl Brno, kde se však postavil proti otci syn Břetislav.

Když byl v půtce zabit Zderad, získala Břetislavova strana ve vojsku převahu a Vratislav musel v této těžké situaci ustoupit. V souladu se stařešinským řádem svého otce prohlásil král Vratislav Konráda I. Brněnského za svého nástupce. Princ Břetislav odešel před zlobou otce ze země.

Doba panování

Titul českého knížete získal Konrád po smrti svého bratra Vratislava II. v roce 1092, na knížecí stolec usedl 20. ledna t. r.

Jeho krátkou dobu vlády poznamenala jen jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství a vypravil poselství k císaři. Ten však mezitím oba biskupy ve funkcích potvrdil, a tak Konrádovi nezbylo, než velikonoční svátky r. 1092 světit s oběma biskupy na Vyšehradě ve vzájemné shodě. Jeho smrtí po osmi měsících 6. září 1092 se završilo období 37 let, v jejichž průběhu vládli v Čechách Břetislavovi synové.

Rodina

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 7. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

S manželkou Virpirkou, hraběnkou z Tenglingu, měl Konrád I. dva syny:

∞ N.N.
Ida Babenberská

Genealogie

Oldřich
zm. 9. listopadu 1034
  Božena?
zm. po 1052
  Jindřich Nordgavský
zm. 18. září 1017
  Gerberga
(z Grabfeldu)?
zm. po 1036
         
     
  Břetislav I.
zm. 9. listopadu 1034
  Jitka ze Svinibrodu
zm. po 1052
 
     
   
Virpirka z Tenglingu
zm. po 1092
OO   1054
Konrád I. Brněnský
nar. asi 1035
zm. 6. září 1092
                   
                   
Oldřich Brněnský
 zm. 27. března 1113
 
Litold Znojemský
 zm. 15. března 1112
 

Reference

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  2. KVIRENC, Jan. Slavné bitvy českých dějin. : ISBN 978-80-271-2936-2, ISBN 80-271-2936-2. OCLC 1140087285 S. 45–51. 

Literatura

Externí odkazy

Předchůdce:
Vratislav II.
Znak z doby nástupu Český kníže
Konrád I. Brněnský
1092
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Břetislav II.