Kontinentální kůra

V dnešním světě se Kontinentální kůra stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku Kontinentální kůra upoutal pozornost akademiků, odborníků, odborníků i laické veřejnosti a vyvolal debatu, ve které jsou prezentovány různé úhly pohledu a analyzovány různé aspekty související s tímto tématem. Postupem času se Kontinentální kůra vyvíjel, přizpůsoboval se změnám a výzvám, které se objevují v dnešním světě, a jeho vliv se rozšířil do různých sfér, od politiky a ekonomiky až po kulturu a zábavu. V tomto článku prozkoumáme nejdůležitější aspekty Kontinentální kůra a prozkoumáme jeho dopad na společnost a jeho roli v současném světě.

1 kontinentální kůra, 2 oceánská kůra, 3 astenosféra
Kontinentální kůra a její rozloha

Kontinentální kůra je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami. Její spodní hranicí je Conradova diskontinuita, která je však obtížně sledovatelná, neboť není souvisle vyvinutá a mívá i charakter pozvolného přechodu. Z fyzikálního hlediska je oblastí, ve které se podélné seismické vlny šíří rychlostí nižší než 6,2 km/s. Podle metamorfního modelu zemské kůry patří ke kontinentální kůře také bazaltová nebo gabrová vrstva společně s metamorfity granulitové facie (s rychlostí šíření vln mezi 6,5 a 7,2 km/s). Při tomto pojetí je pak spodní hranicí Mohorovičičova diskontinuita. Kontinentální kůra má oproti oceánské kůře výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, přičemž extrémy dosahují hodnot až 90 km.

Hustota kontinentální kůry je menší než hustota kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g × cm−3, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru. Z celkové rozlohy Země zabírají kontinenty jen asi 29 %, ale s oblastmi kontinentální kůry zatopené vodou v šelfových oblastech a s kontinentálními svahy tvoří celkem 41 % zemského povrchu.

Dominantně je tvořena kontinentální kůra vápenato-alkalickou řadou, která se projevuje formou dacitůdioritů. Průměrná výška kontinentálních oblastí je 870 m n. m., ale vlivem denudace a eroze dochází k postupnému zarovnávání a snižování výšky. Oproti tomu působí srážky litosférických desek, které formují pohoří či pásemná pohoří.

Kontinentální kůra mohla vznikat už před čtyřmi miliardami let. Vznikla patrně před 3,7 miliardou let.

Rozdělení kontinentální kůry

Vertikálně:

Horizontálně se na kontinentálních deskách dají vyčlenit tyto oblasti:

  • štítové oblasti – nejstarší jádrové oblasti kontinentů. Erozí vypreparované oblasti hlubších magmatických plutonů, které se dříve nacházely v hlubinách Země.
  • platformové oblasti – oblasti kontinentů, které jsou překryty druhotným výlevem lávového proudů. Ten má obvykle mocnost jen několik metrů, ale k výlevu dochází na ploše, která zaujímá několik tisíc až milionů m2, tzn. že oblasti jsou rozsáhlé.
  • pásemná pohoří – oblasti probíhajícího horotvoří (orogeneze), např. Alpy. Mladá alpínská pohoří mají největší mocnost kůry (Himálaj až 80 km), prekambrické štíty 35–40 km. V oblasti Českého masívu je mocnost kůry 30–38 km, v Podunajské nížině jen 28 km. Růst mocnosti kůry v mladých pohořích je způsoben zejména narůstáním bazaltové vrstvy.

Chemické složení

Složení kontinentální kůry je přibližně (hmotnostní procento): 58 % SiO2, 16 % Al2O3, 8 % FeO, 7 % CaO, 5 % MgO, 3 % Na2O, 1,5 % K2O.

Vznik kontinentální kůry

Nejasnosti ohledně prvotního vzniku kontinentální kůry panují do dneška a mnohé nejasnosti a spory jsou stále živé.

Odkazy

Reference

  1. MIHULKA, Stanislav. Ztracený svět: Nejstarší kontinenty Země zmizely téměř beze stopy. osel.cz . 2019-07-02 . Dostupné online. ISSN 1214-6307. 
  2. DEROUIN, Sarah. New research uncovers continental crust emerged 500 million years earlier than thought. phys.org . 2021-04-26 . Dostupné online. (anglicky) 

Související články