V následujícím článku se ponoříme do fascinujícího světa Kostel svatého Františka a Viktora, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému významu v historii, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho vlivu v kulturní oblasti, Kostel svatého Františka a Viktora vzbudil velký zájem a zvědavost v různých oblastech. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Kostel svatého Františka a Viktora, od jeho počátků až po jeho vývoj v čase. Dále budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a jeho budoucí projekci, což nám umožní lépe porozumět relevanci a významu Kostel svatého Františka a Viktora v dnešním světě.
Farní kostel svatého Františka a Viktora | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Ostrava, Hrušov |
Souřadnice | 49°52′6,24″ s. š., 18°17′6,36″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | ostravsko-opavská |
Děkanát | Ostrava |
Farnost | Ostrava-Hrušov farář = P.Mgr. ThLic. Krzysztof Szewczyk Th.D., Ph.D. |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | František z Assisi |
Datum posvěcení | 23. května 1893 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novogotický |
Výstavba | 1886–1887 |
Specifikace | |
Stavební materiál | režné zdivo |
Další informace | |
Adresa | Divišova 228/15 711 00 Ostrava-Hrušov |
Ulice | Divišova |
Kód památky | 103905 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolický farní kostel svatého Františka a Viktora je jedinou architektonickou památkou v ostravské místní části Hrušov. V roce 1997 byl zasažen ničivou povodní. Od 29. března 2010 je památkově chráněn.
Předchůdcem kostela byl dřevěný kostelík svaté Marie Magdaleny ze 14. století. Chátrající stavba však nemohla pokrýt potřeby věřících, proto bylo koncem 19. století rozhodnuto o stavbě nového svatostánku. V čele skupiny občanů stál majitel zdejší továrny na sodu Viktor rytíř Miller zu Aichholz, který věnoval značnou finanční částku. Projektu se ujal vídeňský architekt Max Schweda s Leopoldem Theyerem, přičemž byly použity skici Heinricha von Ferstela. Navržena byla jednolodní novogotická stavba z režného zdiva, ze stejného materiálu je také věž. Základní kámen byl položen 4. července 1886, stavba byla dokončena na konci roku 1887, avšak vysvěcena byla za účasti kardinála Jiřího Koppa až 23. května 1893.
Interiér je převážně původní. Tvoří jej:
Socha Panny Marie z bočního oltáře byla během povodní v roce 1997 zcela zničena, zůstaly pouze její sepjaté ruce. Ty jsou dnes vystaveny před zpovědnicí.
Současné varhany od firmy Rieger pocházejí z roku 1954. Jde o jedny ze tří největších varhan v Ostravě, avšak na jejich generální opravu farnost zatím nemá peníze.
Kostel s příchodem faráře Piotra Marka Kowalskiho výrazně ožil. Byla provedena oprava vnějších zdí, nyní (léto 2012) se opravuje věž a okenní vitráže. V plánu jsou kostelní věžičky a varhany. Snahou farníků je celková obnova kostelního prostranství a zřízení parkoviště. Finance na obnovu jsou získávány prostřednictvím sbírek věřících a darů od nadací. Známou podporovatelkou kostela je zpěvačka Marie Rottrová, která je hrušovskou rodačkou. Od roku 2017 farářem je P.Mgr. ThLic. Krzysztof Szewczyk Th.D., Ph.D.