Kostel svatého Pavla (Ostrava)
V dnešním světě je Kostel svatého Pavla (Ostrava) téma, které získalo nebývalý význam. S rozvojem technologií a globalizací se Kostel svatého Pavla (Ostrava) stal bodem zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Od svého dopadu na společnost až po důsledky v populární kultuře, Kostel svatého Pavla (Ostrava) je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kostel svatého Pavla (Ostrava), od jeho původu až po jeho možný budoucí vývoj. Nechte se unést touto cestou a zjistěte, jak Kostel svatého Pavla (Ostrava) poznamenal před a po ve světě, ve kterém žijeme.
| Farní kostel svatého Pavla apoštola | |
|---|---|
 Kostel svatého Pavla apoštola | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Obec | Ostrava, Vítkovice |
| Souřadnice | 49°48′51,12″ s. š., 18°16′3″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Moravská |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Ostrava |
| Farnost | Ostrava-Vítkovice |
| Zasvěcení | apoštol Pavel |
| Datum posvěcení | 10. října 1886 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | August Kirsten |
| Stavební sloh | novogotika |
| Výstavba | 1880–1886 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | režné zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Mírová 39 703 00 Ostrava-Vítkovice |
| Kód památky | 23608/8-2754 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Pavla je novogotický trojlodní kostel na Mírovém náměstí v Ostravě-Vítkovicích. Byl postaven v letech 1880–1886, benedikován byl 10. října 1886. Pozemek o výměře 12 000 m² pro stavbu kostela a fary darovaly Vítkovické železárny. Ty také poskytly stavební materiál a finanční podporu. Celkové náklady na stavbu činily 320 tisíc korun. V oltáři se nachází ostatky svatého Jana Sarkandera.
Výstavba
Po zamítnutém projektu arcibiskupského architekta Gustava Meretta a na přání olomouckého arcibiskupa Fürstenbergra, byl schválen projekt vídeňského architekta Augusta Kirsteina, se samostatnou zvonicí. Vítkovické železárny se rozhodly v roce 1882 financovat výstavbu kostela. Nejprve byla postavena a dokončena v roce 1882 vedle kostela dominantní věž, která měla tři funkce. Původní vodárenská věž se dvěma nádržemi na vodu[p. 1] byla zvýšená o patro zvonice s polygonální částí s věžními hodinami a jehlanovou střechou. Po ukončení první světové války byly zde zavěšeny první tři zvony odlité v Ocelárně II z ocelolitiny s výrobními čísly 1, 2 a 3. Věž sloužila jako vodárna, požární hláska a zvonice. V letech 1883–1886 byla přistavěna novogotická chrámová trojloď. Celá stavba byla provedena z neomítaných červených cihel. V těsné blízkosti byla postavena fara.
Stavba nového farního kostela znamenala i nutnost zřízení nové farnosti. Kvůli stavbě chrámu Božského Spasitele se tehdejší představitelé postavili proti vzniku nové duchovní správy a zasáhnout tak musel až Nejvyšší správní soud. Vítkovická farnost byla vyfařena roku 1888 z Moravské Ostravy.
Současný stav
Kolem kostela vedla tramvajová trať, jejíž provoz narušoval statiku objektu. Trať byla v roce 1996 zrušena a kostel prošel rekonstrukcí exteriéru i interiéru. V současné době patří mezi chlouby městského obvodu Vítkovice. Kostel sv. Pavla byl zapsán jako kulturní památka ČR a nachází se v městské památkové zóně Vítkovic.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Každá o objemu 50 m3.
Reference
- ↑ a b MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena; TEJZR, Ludvík. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. Ostrava: NPÚ, 2014. ISBN 978-80-85034-80-6. S. 61, 62..
- ↑ Kulturní dědictví Vítkovických železáren...c.d., s. 164,165.
- ↑ Malý průvodce stavebními památkami v Ostravě. : Město Ostrava S. 106.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 134618 : kostel sv. Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ 2417 (Pk)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Pavla na Wikimedia Commons - Kostel svatého Pavla má 120 let – článek v Moravskoslezském deníku
