Nikdy v historii lidstva nebylo o Kraje v Česku tolik informací jako dnes díky internetu. Tento přístup ke všemu, co se týká Kraje v Česku, však není vždy snadný. Přesycení, špatná použitelnost a obtížné rozlišení správných a nesprávných informací o Kraje v Česku jsou často obtížně překonatelné. To nás motivovalo k vytvoření spolehlivého, bezpečného a efektivního webu.
Bylo nám jasné, že k dosažení našeho cíle nestačí mít správné a ověřené informace o Kraje v Česku. Vše, co jsme o Kraje v Česku shromáždili, muselo být také prezentováno jasným a čitelným způsobem, ve struktuře, která usnadňuje uživatelský zážitek, s čistým a efektivním designem a která upřednostňuje rychlost načítání. Jsme přesvědčeni, že se nám to podařilo, i když se stále snažíme o drobná zlepšení. Pokud se vám to, co jste o Kraje v Česku zjistili, zdálo užitečné a cítili jste se dobře, budeme velmi rádi, když se na wikious.com vrátíte, kdykoli budete chtít a potřebovat.
Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu. Vytvořeny byly v roce 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích. Krajů je celkem 14, hlavní město Praha je podle zákona o hlavním městě Praze krajem i obcí zároveň. Každé čtyři roky probíhají volby do zastupitelstev krajů, z nichž pak vychází krajská rada a hejtman kraje. Správu kraje vykonává krajský úřad. Výjimečné postavení má hlavní město Praha – místní orgány zde vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem o krajích svěřena orgánům krajů a také funkci hejtmana zastává v Praze primátor. Krajské volby se v hlavním městě nekonají, nahrazují je komunální volby.
Dvanáct českých krajů vytvořil v polovině 13. století Přemysl Otakar II., nahradil jimi původní hradské zřízení. Na Moravě existovaly předtím úděly. Na území českých zemí představovaly kraje od středověku až do 19. století, kdy byly původní kraje zrušeny, správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi. Od vlády krále Jiřího z Poděbrad do roku 1714 existovalo v Čechách krajů 14, poté došlo opět k redukci na 12 krajů. Po vzniku Československa měly být zavedeny župy, ale zemské zřízení přetrvalo až do roku 1948.
Tehdy bylo zákonem o krajském zřízení území Československa rozděleno na 19 „malých“ krajů (13 v české části státu a 6 na Slovensku). Zároveň byly zrušeny země jako správní jednotky, přičemž se jednalo o druhé (po Protektorátu) územně správní členění v dějinách, které nerespektovalo historické zemské hranice, kterýžto stav se už nezměnil. Sídelní města krajů a částečně i rozloha odpovídaly současným krajům v Česku. Hlavní město Praha byla součástí Pražského kraje, od 17. května 1954 se však na základě zákona o národních výborech stalo samostatným celkem – od té doby se rozrostl počet krajů na 14.
Roku 1960 byly nahrazeny, novým zákonem o územním členění státu vzniklo v Československu 10 (z toho 7 v české části) větších krajů, mimo hlavní město Prahu. Orgány nových „velkých“ krajů (krajské národní výbory) byly ustaveny téhož roku, v roce 1990 byly ale zrušeny. Názvy a sídla tehdejších krajů na českém území (samostatnou územní jednotkou, která z některých hledisek byla postavena na roveň těmto krajům, bylo území hlavního města Prahy):
Jelikož roku 2000 vznikly nové samosprávné kraje, existovaly v České republice dvě různé soustavy krajů několik let vedle sebe. Definitivně byly staré územní kraje zrušeny zákonem o územně správním členění státu ke dni 1. ledna 2021 (krajských soudů a krajských státních zastupitelství se však reforma nedotkla).
Vytvoření vyšších územně samosprávných celků předpokládá článek 99 Ústavy České republiky. Kraje byly vytvořeny 1. ledna 2000 ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy a sídla krajů a vymezil jejich územní obvody výčtem okresů. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou české NUTS 3.[zdroj?!] Samosprávné kompetence získaly na základě zákona o krajích (krajské zřízení) dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.
Na hlavní město Prahu se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Volby do krajských zastupitelstev se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému. Agenda krajů byla významně rozšířena k 1. lednu 2003 v souvislosti se zrušením okresních úřadů.
Dvěma vlnami byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 Vysočina na Kraj Vysočina.
Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území vojenských újezdů. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.
Novému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Například dosavadních osm krajských ředitelství policie se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky. Pouze organizace krajských soudů a krajských státních zastupitelství stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma Karlových Varů a v případě státního zastupitelství i Pardubic) jsou ale jejich pobočky.
Po podzimních krajských a doplňovacích senátních volbách 2012 se ozývaly i hlasy volající po možném budoucím snížení počtu krajů. Jinou možností je úplné zrušení krajů, jak naznačil v rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu Martin Půta. „Když se podívám do Saska, tak to je velké jako polovina České republiky a žádný mezistupeň jako kraje tam neexistuje. Čeká nás debata, kolik samostatných stupňů ČR potřebuje. Náklady na výkon samosprávy jsou poměrně vysoké,“ mínil 15. října 2012 kandidát na hejtmana Libereckého kraje. Místopředseda strany Moravané Ondřej Hýsek, kritizoval dne 4. ledna 2014 kraje jako nefunkční a drahé. Naopak jiní politici označili jako hlavní problém krajů přenesení zodpovědnosti ze státní úrovně bez odpovídajícího přesunu financí pro vykonávání těchto povinností.
Název kraje (kraj) |
Zkratka ČSÚ |
Zkratka na RZ |
Krajské město | Počet obyvatel (2021) |
Rozloha (km²) |
Hustota zalidnění (/km²; 2021) |
HDP (mld. Kč, 2021) |
HDP na obyv. (2021) |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | PHA | A | Praha | 1 335 084 | 496,21 | 2 691 | 1 677,2 | 1 264,456 |
Středočeský kraj | STČ | S | Praha | 1 397 997 | 10 928,50 | 128 | 688,8 | 494,720 |
Jihočeský kraj | JHČ | C | České Budějovice | 643 551 | 10 058,00 | 64 | 291,7 | 453,208 |
Plzeňský kraj | PLK | P | Plzeň | 591 041 | 7 648,91 | 77 | 297,9 | 504,354 |
Karlovarský kraj | KVK | K | Karlovy Vary | 293 311 | 3 310,34 | 92 | 99,9 | 339,491 |
Ústecký kraj | ULK | U | Ústí nad Labem | 817 004 | 5 338,66 | 153 | 324 | 395,524 |
Liberecký kraj | LBK | L | Liberec | 442 476 | 3 163,41 | 140 | 186,9 | 421,913 |
Královéhradecký kraj | HKK | H | Hradec Králové | 550 803 | 4 759,09 | 116 | 288 | 522,295 |
Pardubický kraj | PAK | E | Pardubice | 522 856 | 4 519,22 | 116 | 237,1 | 453,219 |
Kraj Vysočina | VYS | J | Jihlava | 508 852 | 6 795,73 | 75 | 234,7 | 460,423 |
Jihomoravský kraj | JHM | B | Brno | 1 195 327 | 7 187,83 | 166 | 671,3 | 562,278 |
Olomoucký kraj | OLK | M | Olomouc | 630 522 | 5 271,54 | 120 | 286,4 | 453,360 |
Moravskoslezský kraj | MSK | T | Ostrava | 1 192 834 | 5 426,83 | 220 | 543,2 | 453,836 |
Zlínský kraj | ZLK | Z | Zlín | 580 119 | 3 963,04 | 146 | 281,7 | 484,632 |
CZ | 10 701 777 | 78 871,01 | 136 | 4 733,4 | 571,051 |
Kraje hospodaří s velkým množstvím peněz, v roce 2016 to bylo skoro 165 miliard korun, což odpovídá sedmině státního rozpočtu. Přitom však kraje získávají pouhých 9 procent svého rozpočtu přímo z daní, přesněji z celostátního hrubého výnosu DPH a daně z příjmu. Dvě třetiny příjmů krajů jsou státní dotace. Celkový rozpočet krajů byl 160 miliard korun v roce 2015. V roce 2019 to bylo 239 miliard, přitom více než polovina peněz přišla od Ministerstva školství. Kraje tedy především přerozdělují peníze státu. Na investice jde asi čtvrtina rozpočtu a to s velkým podílem peněz z Evropské unie.
Například Ústecký kraj měl v roce 2020 rozpočet okolo 20 miliard korun, tedy asi 24 tisíc korun na každěho obyvatele kraje. Z toho 60 procent šlo do škol. 17 procent šlo na objednávku dopravy a opravy silnic. 11 procent bylo určeno sociální oblasti, především chudým domácnostem. 2 procenta šla na záchranku a zbytek financí je použit na všechno jiné, co kraj dělá.
Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Poprvé byly uspořádány v roce 2000 a jejich vítězem se stala ODS, stejně jako roku 2004. V letech 2008 a 2012 v krajských volbách zvítězila ČSSD. V krajských volbách v roce 2016 nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Ve volbách 2020 získalo ANO také většinu hlasů, avšak ve většině krajů skončilo v opozici.
kraj | firem[ujasnit] | fyzických osob | ostatních | celkem |
---|---|---|---|---|
Hlavní město Praha | 157 771 | 243 715 | 60 600 | 462 086 |
Středočeský kraj | 28 959 | 191 907 | 29 070 | 249 936 |
Jihočeský kraj | 12 980 | 94 576 | 16 821 | 124 377 |
Plzeňský kraj | 12 859 | 84 094 | 15 958 | 112 911 |
Karlovarský kraj | 8 397 | 42 429 | 9 111 | 59 937 |
Ústecký kraj | 15 090 | 98 541 | 17 845 | 131 476 |
Liberecký kraj | 9 480 | 71 740 | 10 142 | 91 362 |
Královéhradecký kraj | 10 645 | 76 876 | 13 137 | 100 658 |
Pardubický kraj | 8 781 | 71 305 | 12 097 | 92 183 |
Kraj Vysočina | 7 046 | 64 947 | 11 765 | 83 758 |
Jihomoravský kraj | 39 352 | 167 515 | 28 831 | 235 698 |
Olomoucký kraj | 10 813 | 84 330 | 13 525 | 108 668 |
Zlínský kraj | 12 223 | 84 994 | 11 514 | 108 731 |
Moravskoslezský kraj | 23 308 | 150 090 | 21 802 | 195 200 |
Celkem | 357 704 | 1 527 059 | 272 218 | 2 156 981 |
14 krajů je uvedeno v číslovaném pořadí podle zákona, za pomlčkou je uvedeno sídlo kraje (tzv. krajské město).
2. Středočeský kraj – Praha
3. Jihočeský kraj (do 30. 5. 2001 Budějovický kraj) – České Budějovice
4. Plzeňský kraj – Plzeň
7. Liberecký kraj – Liberec
9. Pardubický kraj – Pardubice
10. Kraj Vysočina (do 30. 5. 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. 8. 2011 jen Vysočina) – Jihlava
11. Jihomoravský kraj (do 30. 5. 2001 Brněnský kraj) – Brno
12. Olomoucký kraj – Olomouc
13. Moravskoslezský kraj (do 30. 5. 2001 Ostravský kraj) – Ostrava
14. Zlínský kraj – Zlín