Kras (pohoří)
V dnešní době je Kras (pohoří) téma, které vzbuzuje zájem velkého množství lidí. V průběhu let se stal předmětem diskusí, studií a výzkumů, což vyvolalo řadu názorů a teorií. Ať už je Kras (pohoří) osoba, téma, datum nebo jakýkoli jiný prvek, jeho význam v dnešní společnosti je nepopiratelný. Proto je nezbytné ponořit se do jeho různých aspektů, abychom pochopili jeho význam a dopady v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme Kras (pohoří) a analyzujeme jeho dopad na náš dnešní svět.
| Kras Carso | |
|---|---|
 Obrázek z italského krasu | |
| Nejvyšší bod | 1 622 m n. m. (Porezen) |
| Nadřazená jednotka | Dinárské hory |
| Sousední jednotky | Snežnik, Gorski Kotar, Čičarija, Učka |
| Podřazené jednotky | Trnovski gozd, Nanos, Hrušica, Javorniki, Brkini |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovinsko Itálie |
 | |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Soča - Vipava, Reka, Pivka |
| Souřadnice | 45°40′ s. š., 13°54′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kras (italsky Carso) nebo také Klasický kras či Krasová plošina, je rozsáhlé území tvořené mnoha horskými skupinami a stejným geologickým složením. Jeho součástí je stejnojmenná přímořská plošina Kras na hranicích mezi jihozápadním Slovinskem a severovýchodní Itálií (Triestský záliv). Kras není samostatným horským masivem, ale seskupením několika masivů. Řadí se pod Dinárské hory. Podle názvu tohoto regionu vznikl geologický pojem kras.
Členění
Kras se rozkládá na jih od Julských Alp a nemá jednotnou hřebenovou linii. Na severu Krasu se rozkládá skupina Porezen. Charakteristické jsou pro ni bohaté lesy a poměrně vysoké masivy (až 1 622 m). Jižně od této části se zvedá do výše takřka 1 500 m náhorní plošina Trnovski Gozd (Mali Golak 1 495 m), která má již výrazný krasový reliéf. Dalším, vskutku krasovým masivem, zahrnutým pod slovinský Kras je Hrušica, kde se nacházejí nejznámější jeskyně (Postojnské jeskyně a Škocjanské jeskyně). Ta zaujímá plochu kolem 100 km². Na východ od toku řeky Pivka leží plošně malá, ale divoká skupina Javorniki (Škodovnik 1 260 m) s největším výskytem medvědů na celém území Krasu. Na jihovýchodě na tyto masivy navazují menší skupiny – Brkini, Nanos a samostatná přímořská planina Kras.
Turismus
Kras je nejvýznamnější kvůli svým jeskyním, ve Slovinsku jsou to jeskyně Vilenica (nejstarší turisticky zpřístupněná jeskyně na světě), Lipická jeskyně, Divačská jeskyně, Jeskyně Kačna, Postojnské jeskyně a Škocjanské jeskyně (jeskyně je zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO), v Itálii je nejznámější jeskyně Grotta Gigante (jeskyně s největší turisticky zpřístupněnou prostorou na světě). Celým územím vede celá řada horských silnic, mnohdy jdoucích až na nejvyšší vrcholy.
Osídlení
Většina Krasu se nachází na jihozápadě Slovinska na rozloze 429 km² (pouze přímořská planina Kras) a žije zde přibližně 19 000 obyvatel. V centru krasu se nachází město Sežana. Významné turistické centrum je obec Lipica proslulá chovem lipicánského plemene koní.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kras na Wikimedia Commons - Galerie Kras na Wikimedia Commons
- Informace o Krasu
- Kras a okres Brkini
