Téma Kristián IV. Dánský je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Od svých počátků až do současnosti hraje Kristián IV. Dánský významnou roli v různých aspektech společnosti. Pro lepší pochopení tohoto tématu je nezbytné ponořit se do jeho historie, jeho implikací a dopadu v různých kontextech. V tomto článku se budeme zabývat různými pohledy na Kristián IV. Dánský s cílem nabídnout komplexní vizi, která čtenářům umožní získat úplnější a obohacující porozumění tomuto tématu.
Kristián IV. Dánský | |
---|---|
z Boží vůle král dánský a norský, Vendů a Gótů, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a dithmarschenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský | |
Malba od Pietera Isaacsze, 1611–1616 | |
Doba vlády | 4. duben 1588 – 28. únor 1648 |
Korunovace | 19. srpen 1596, Kodaň |
Narození | 12. duben 1577 Frederiksborg |
Úmrtí | 28. únor 1648 Rosenborg |
Pohřben | katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Frederik II. |
Nástupce | Frederik III. |
Manželky | Anna Kateřina Braniborská Kirsten Munková |
Potomci | Kristián Frederik III. Ulrich Anna Kateřina Sofie Alžběta Leonora Kristina Waldemar Kristián Alžběta Augusta Kristiana Hedvika Dorotea Alžběta nemanželské Kristián Ulrich Gyldenløve Jan Ulrich Gyldenløve Ulrich Kristián Gyldenløve Alžběta Sofie Gyldenløve |
Dynastie | Oldenburkové |
Motto | Fromhed styrker rigerne – dan Regna firmat pietas – lat |
Otec | Frederik II. |
Matka | Žofie Meklenburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristián IV. (12. dubna 1577 – 28. února 1648), (dánsky Christian 4., norsky Christian Kvart nebo Quart) byl král Dánska a Norska od roku 1588 až do své smrti v roce 1648. Dánsko pod jeho vládou vnitřně vzkvétalo a Kristián je považován za jednoho z největších dánských králů. Naopak nepříliš zdařilá byla jeho zahraniční politika, především neúspěšná účast na třicetileté válce a boj s Švédskem pod vládou krále Gustava II. Adolfa.
Kristián se narodil 12. dubna 1577 na Frederiksborgu králi Frederikovi II. a jeho manželce, královně Žofii Meklenburské. Na trůn usedl po smrti svého otce v roce 1588 ve svých jedenácti letech, ale fakticky vládnout začal až 17. srpna 1596 a korunován byl o dvanáct dní později.
Poprvé se oženil 30. listopadu roku 1597 s Annou Kateřinou Braniborskou, dcerou Joachima Friedricha Braniborského, vévody Pruského. Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pouze tři se dožili dospělosti. Nedlouho po porodu šestého dítěte Anna Kateřina po čtrnácti letech manželství 29. března roku 1612 zemřela, patrně na malárii.
Ještě před královninou smrtí měl v letech 1610–1613 poměr s Kirsten Madsdatter († 1613), jenž mu porodila jednoho syna:
V letech 1613–1616 měl dále poměr s Karen Andersdatter († 1673 in Kopenhagen), s níž měl dvě děti:
31. prosince 1615 uzavřel Kristián morganatický sňatek s krásnou šlechtičnou, Kirsten Munkovou (* 6. července 1598; † 19. dubna 1658), s níž měl dalších dvanáct potomků.
přičemž u posledního dítěte Kristiánovo otcovství není jisté, neboť Kirsten Munková v té době měla poměr s Ottem Ludwigem, hrabětem Salmem, za což byla posléze vypovězena na své statky.
Po rozluce navázal král vztah s Wiebke Kruse, vychovatelkou u Ellen Marsvin. Ta mu porodila dvě děti:
Soudí se, že Kristián měl dohromady kolem 26 dětí, právoplatných i levobočků, i když jich mohlo být i více.
Nemanželské děti královy nesly jméno Gyldenløve; toto jméno dostávaly i nemanželské děti nástupců Kristiána IV. – Frederika III. i Kristiána V. Jejich potomci byli šlechtici a obdrželi jméno Danneskjold.
Kristián byl velmi podnikavý člověk, což se velmi pozitivně projevilo na vnitrostátní reformní politice. Jeden z jeho prvních počinů byl, že Kristián zreformoval dánské námořnictvo a počet stálých lodí zvýšil z dvaceti dvou v roce 1596 na šedesát v roce 1610. Se svým královstvím se seznámil během námořní cesty kolem Severního mysu, kterou zorganizoval v roce 1599.
S reformami námořnictva a rozšiřováním evropského ekonomického směru merkantilismu souviselo zakládání zámořských kolonií. První Kristián založil na jižním pobřeží Indie (viz Dánská Indie) v roce 1620. Kristián také udělil licenci Dánské Východoindické společnosti.
Jako mnohem větší problém se ale ukázala reforma státního vojska. I přes Kristiánovy snahy o zavedení branné povinnosti z držav Dánské koruny většina armády zůstávala žoldácká.
Kristiánova vláda se nesla ve znamení řady velkolepých architektonických projektů; zanechal po sobě bohaté kultrurní dědictví a je přezdíván „architekt na trůnu“. Většina velkých projektů v Dánsku byla postavena za jeho vlády pod vedením nizozemských inženýrů. Vedle založení měst, jako např. Kristiania (dnešní Oslo),Kristiansand, Kristianstad, Kristianopel, Christianshavn či Glückstadt vystavěl např. zámky Frederiksborg, Rosenborg a Halmstad; dokonce sám vytyčil stavební pozemek královského dvora v Glückstadtu.
Podnikl rovněž významné kroky k ochraně svého království výstavbou řady pevností, např. pevnost Christianspries v dnešním Kielu byla vybudována na jeho popud (začátek v roce 1632).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian IV of Denmark na anglické Wikipedii.
Předchůdce: Frederik II. Dánský |
Dánský král 1588–1648 |
Nástupce: Frederik III. Dánský |
Předchůdce: Frederik II. Dánský |
Norský král 1588–1648 |
Nástupce: Frederik III. Dánský |
Předchůdce: Frederik II. Dánský Filip Holštýnsko-Gottorpský |
Vévoda Šlesvicko-holštýnský 1588–1648 s Filipem Gottorpským do r. 1590 s Janem Adolfem Gottorpským (1590–1616) s Frederikem III. Gottorpským od r. 1616 |
Nástupce: Frederik III. Dánský Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský |