Kulturní krajina

V dnešním světě se Kulturní krajina stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Na osobní i profesní úrovni má Kulturní krajina významný dopad na naše životy. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli a nabídli širokou a podrobnou vizi, v tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kulturní krajina. Od jeho počátků až po jeho vliv na současnost, včetně budoucích důsledků, se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která se snaží toto velmi důležité téma objasnit. Doufáme, že prozkoumáním relevantních studií, posudků a dat poskytneme komplexní a obohacující pohled na Kulturní krajina, který mohou naši čtenáři považovat za užitečný a poučný.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Labské údolí v Drážďanech, podle organizace UNESCO „výjimečný příklad využití krajiny“, kterou obývá takřka půl milionu obyvatel

Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka.

Kulturní krajiny jsou dnes navzájem propojené a tvoří složitou síť. Soubor všech krajin na Zemi geografové nazývají krajinná sféra.

Kulturní krajina je v současnosti vnímána též jako předmět ochrany přírodního prostředí a památkových hodnot.

Typy kulturní krajiny

Kulturní krajinu lze rozdělit do čtyř typů: krajina lesohospodářská, zemědělská, těžební a sídelní.

  • Lesohospodářská krajina – převládá v ní les, který člověk využívá, vysazuje a ošetřuje. Lze ji pochopit a charakterizovat jako užitečné lesní plantáže k pěstování dřeva ke stavebním a jiným účelům, čemuž zcela odpovídá i způsob pěstování odlišný například od pěstování okrasné zeleně.
  • Zemědělská krajina – patří sem pole, louky, pastviny, sady a vinice. Lidé se snaží zvyšovat úrodnost půdy oráním, hnojením, zavodňováním nebo odvodňováním. Musí ji chránit před škodlivým působením přepásání, působením srážkové vody a větru. Škodlivé může být i nadměrné používání průmyslových hnojiv nebo ochranných prostředků proti škůdcům.
  • Těžební krajina – krajina bývá velmi narušena povrchovou i podpovrchovou těžbou nerostných surovin. Lidé zarovnávají vytěžené prostory, pokrývají je vrstvou půdy a vracejí jim zeleň (rekultivace).
  • Sídelní krajina – přírodní složky krajiny jsou člověkem značně změněné. Platí to především pro městské krajiny. Na území města jsou domy, průmyslové závody a sklady, sítě ulic a náměstí, parkoviště i sportovní zařízení. Ve velkoměstech se vytváří městské podnebí, které je teplejší (městský tepelný ostrov) a více znečištěné než v lesohospodářské nebo zemědělské krajině. Velké plochy zaujímají města spojená v rozsáhlé sídelní oblasti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jiří DOSTÁLEK, Marek EHRLICH, Karel KUČA, Věra KUČOVÁ, Božena PACÁKOVÁ: Metodika tvorby standardizovaného záznamu krajinné památkové zóny. Edice Odborné a metodické publikace, svazek 53, NPÚ, Praha 2014, 136 s. ISBN 978-80-7480-022-1. PDF. Kategorizace kulturní krajiny a podrobné vysvětlení dalších termínů na s. 32-65.

Literatura

  • BLACKBOURN, David: Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa. Praha : BB/art, 2009, 446 s. ISBN 978-80-7381-598-1
  • HÁJEK, Pavel: Jde pevně kupředu naše zem: krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha : Malá Skála, 2008, 161. ISBN 978-80-86776-07-1
  • OLŠÁKOVÁ, Doubravka; JANÁČ, Jiří: Kult jednoty: stalinský plán přetvoření přírody v Československu 1948-1964. Praha : Academia, 2018, 291 s. ISBN 978-80-200-2825-9
  • SÁDLO, Jiří et al.: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha : Malá Skála, 2005, 247 s. ISBN 80-86776-02-6

Související články

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot