V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Kumomanyčská propadlina a prozkoumáme všechny jeho aspekty, od jeho dopadu na společnost až po jeho aplikace v každodenním životě. Kumomanyčská propadlina vždy vzbuzoval zájem a zvědavost lidí, protože její vliv byl v průběhu času významný. V tomto směru objevíme všechny dimenze Kumomanyčská propadlina a analyzujeme jeho relevanci v různých kontextech. Toto téma je bezpochyby nanejvýš důležité a zaslouží si naši pozornost, takže se vydáme na cestu objevování, abychom lépe porozuměli Kumomanyčská propadlina a jeho roli v dnešním světě.
Kumomanyčská propadlina Кумо-манычская впадина | |
---|---|
Řeka Mutjanka | |
Nejvyšší bod | 25 m n. m. (rozvodí Kumy a Manyče) |
Nadřazená jednotka | Eurasie |
Sousední jednotky | Kubáňsko-Azovská nížina, Východoevropská rovina, Kaspická nížina, Předkavkazí |
Světadíl | Evropa |
Stát | Rusko |
Mapa | |
Povodí | Kuma, Manyč |
Souřadnice | 45°42′54″ s. š., 44°6′18″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kumomanyčská propadlina či Kumomanyčská sníženina (rusky Кумо-манычская впадина, Kumo-manyčskaja vpadina) je tektonická propadlina, která odděluje Předkavkazí od stepí a polopouští na jihu Východoevropské roviny. Zároveň také spojuje Kubáňsko-Azovskou a Kaspickou nížinu. Šířka propadliny je 20 až 30 km, přičemž se v centrální části zužuje na 1 až 2 km.
Naposledy asi 10 000 let př. n. l. se zde nacházel mořský průliv, který spojoval tehdejší Černé a Kaspické moře. Nejvyšší bod na rozvodí obou moří se nachází v nadmořské výšce 25 m.
V současné době se v propadlině nachází systém jezer a přehradních nádrží, z nichž největší je slané Manyč-Gudilo. Západně od něj byla vybudována Veselovská přehrada, z níž na západ odtéká řeka Západní Manyč směrem k dolnímu toku Donu. Na východě se nacházelo vysychající koryto Východního Manyče, ve kterém byl vybudován Kumomanyšský kanál. Nejvýchodnější část propadliny vyplňuje dolní tok řeky Kumy.