Kunihiko Kodaira

V dnešním světě se Kunihiko Kodaira stal tématem velkého zájmu a významu v různých oblastech. Rostoucí význam Kunihiko Kodaira vyvolal ve společnosti debatu a vyvolal rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků. Z různých úhlů pohledu se Kunihiko Kodaira stal předmětem studia a výzkumu, což dalo vzniknout četným analýzám a úvahám, které se snaží pochopit jeho dopad a rozsah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kunihiko Kodaira, prozkoumáme jeho vliv v různých kontextech a jeho roli v současné společnosti.

Kunihiko Kodaira
Kunihiko Kodaira (1969)
Kunihiko Kodaira (1969)
Narození16. března 1915
Tokio
Úmrtí26. července 1997 (ve věku 82 let)
Kófu
Alma materTokijská univerzita (1935–1938)
Tokijská univerzita (1938–1941)
PracovištěTokijská univerzita (1941–1949)
Institut pro pokročilé studium (1949–1950)
Univerzita Johnse Hopkinse (1950–1951)
Institut pro pokročilé studium (1951–1952)
Princetonská univerzita (1952–1957)
Institut pro pokročilé studium (1957–1961)
Harvardova univerzita (1961–1962)
Univerzita Johnse Hopkinse (1962–1965)
Stanfordova univerzita (1965–1967)
Tokijská univerzita (1967–1975)
Univerzita Gakušúin (1975–1985)
Oboralgebraická geometrie
OceněníFieldsova medaile (1954)
Řád kultury (1957)
Cena japonské akademie (1957)
Wolfova cena za matematiku (1984)
RodičeGonʼichi Kodaira
PříbuzníŠókiči Ijanaga (manželčin bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunihiko Kodaira, japonsky 小平 邦彦 (16. března 1915, Tokio – 26. července 1997, Kófu) je japonský matematik, nositel dvou významných ocenění v oboru: Fieldsovy medaile (1954) a Wolfovy ceny za matematiku (1985).

Proslul svými příspěvky v algebraické geometrii a v teorii komplexní variety. Ve druhé oblasti úzce spolupracoval s americkým matematikem Donaldem Claytonem Spencerem. Od roku 1949 Kodaira pracoval ve Spojených státech, kam přijel na pozvání Hermanna Weyla (Institute for Advanced Study v Princetonu, Harvard University, Johns Hopkins University, Stanford University), roku 1967 se vrátil do Japonska na Tokijskou univerzitu, na níž působil do roku 1985.

Reference

  1. ↑ Dostupné online.

Externí odkazy

Držitelé Fieldsovy medaile
Lars Ahlfors, Jesse Douglas (1936) • Laurent Schwartz, Atle Selberg (1950) • Kunihiko Kodaira, Jean-Pierre Serre (1954) • Klaus Roth, René Thom (1958) • Lars Hörmander, John Milnor (1962) • Michael Atiyah, Paul Cohen, Alexander Grothendieck, Stephen Smale (1966) • Alan Baker, Heisuke Hironaka, Sergej Petrovič Novikov, John Griggs Thompson (1970) • Enrico Bombieri, David Mumford (1974) • Pierre Deligne, Charles Fefferman, Grigorij Margulis, Daniel Quillen (1978) • Alain Connes, William Thurston, Čchiou Čcheng-tung (1982) • Simon Donaldson, Gerd Faltings, Michael Freedman (1986) • Vladimir Drinfeld, Vaughan Jones, Šigefumi Mori, Edward Witten (1990) • Jefim Zelmanov, Pierre-Louis Lions, Jean Bourgain, Jean-Christophe Yoccoz (1994) • Richard Borcherds, William Timothy Gowers, Maxim Lvovič Koncevič, Curtis T. McMullen (1998) • Laurent Lafforgue, Vladimir Voevodskij (2002) • Andrej Okounkov, Grigorij Perelman, Terence Tao, Wendelin Werner (2006) • Elon Lindenstrauss, Ngo Bao Chau, Stanislav Smirnov, Cédric Villani (2010) • Marjam Mírzácháníová, Artur Avila, Martin Hairer, Manjul Bhargava (2014) • Caucher Birkar, Alessio Figalli, Peter Scholze, Akshay Venkatesh (2018)
Nositelé Wolfovy ceny za matematiku
1978–1979
1980–1989
1990–1999
2000–2009
2010–2019
2020–2029
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot