Landnámabók

V dnešním světě je Landnámabók téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od svých počátků až do současnosti byl Landnámabók referenčním bodem a diskusí v různých oblastech, od politiky po kulturu. Jeho dopad byl takový, že zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jeho význam přetrvává dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Landnámabók, od jeho nejkontroverznějších aspektů až po jeho pozitivní přínosy. Budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech a jak utvářel svět, ve kterém žijeme. Landnámabók je bezpochyby i nadále velmi důležitým tématem a jeho studium je nezbytné pro pochopení dnešní společnosti.

Landnámabók
Rukopis ze sbírek Árni Magnússona
Rukopis ze sbírek Árni Magnússona
AutorAri Thorgilsson
ZeměIsland
Jazykislandština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Landnámabók, zkráceně Landnáma (v překladu zhruba „Kniha osídení“) je středověké islandské literární dílo, které poměrně podrobně popisuje osídlení Islandu irskými mnichy v roce 795 a Nory v 9. a 10. století. Je klíčovým zdrojem pro historiografické bádání o středověké historii Islandu. Nejstarší dochované verze byly napsány ve 13. a 14. století, původní text však byl patrně starší, nejspíše z 12. století. Kniha je rozdělena do pěti částí a více než 100 kapitol. První část vypráví o tom, jak byl ostrov objeven. Další části sledují důležité události a rodinnou historii až do 12. století. Je zmíněno více než 3000 lidí a 1400 osad. Kniha říká, kde se každý osadník usadil, a poskytuje stručnou genealogii jeho potomků. Toto v zásadě administrativní jádro doplňují krátké příběhy anekdotické povahy. Landnámabók tvrdí, že první osidlovací skupina měla 435 osob. Většina z nich se usadila v severní a jihozápadní části ostrova. Autorství knihy je nejisté, literární teorie uvažovala o jediném autorovi i o kolektivním autorství. Nejčastěji uváděným možným autorem je Ari Þorgilsson, jinak prokazatelný autor jiného podobného díla, Íslendingabóku. Landnámabók je jedním z hlavních zdrojů informací o pohanském náboženství osadníků. Dochovalo se pět verzí Landnámabóku, z nichž tři byly napsány ve středověku, další dvě v 17. století. Pozdější verze se pokoušejí o zdůraznění křesťanských počátků Islandu, ač ty byly jednoznačně pohanské.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landnámabók na anglické Wikipedii.

  1. KNORR, Ivan. Mladá země starých příběhů. Země světa. 2021-04-08, roč. 19, čís. 4, s. 2–11. Dostupné online. 
  2. Landnámabók | Old Norse, Icelandic Sagas, Viking Age | Britannica. www.britannica.com . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. BENEDIKTSSON, Jakob. Landnámabók: Some remarks on its value as a historical source. Saga-Book. 1966, roč. 17, s. 275–292. Dostupné online . ISSN 0305-9219. 

Externí odkazy