V dnešním světě získal Lidská oběť velký význam v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Lidská oběť zanechal výraznou stopu, vyvolal debaty a úvahy o jeho vlivu na společnost. Od svých počátků až po současnost se Lidská oběť stal tématem zájmu, které vzbuzuje zvědavost a úžas. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Lidská oběť a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech, čímž poskytneme úplný přehled tohoto aktuálního tématu.
Lidská oběť je rituální obětování člověka bohu či bohům ukončením jeho života. Lidské oběti byly běžné v pravěkých a starověkých společnostech. V moderních civilizovaných společnostech se téměř nevyskytuje, zakazuje je většina náboženství i civilních zákonů, které je klasifikují jako vraždu.
Lovci a sběrači byli rovnostářští a nebylo zde prakticky obětí. Ve společnostech více rovnostářských bylo lidských obětí méně než v těch s většími sociálními rozdíly. Později se začíná objevovat hierarchie společnosti a tu pomáhá udržovat zastrašování pomocí lidských obětí. Obětování lidí se začalo praktikovat již v pravěku během doby bronzové a ve starověku. Je známo například u Keltů, Slovanů, Germánů, v starověkém Řecku (z četných odrazů v umění nejznámější je oběť Ífigeneie), v starověkém Římě, u Féničanů, v Severní Americe (Mississippská kultura), v Mezoamerice (např. Aztékové, Mayové), v Andách, v Africe, v Indii, v Číně a v mnoha jiných kulturách (raný Egypt, Mezopotámie či Babylónie).
Ve středověké Evropě se pod vlivem antisemitismu vytváří pojem rituální vraždy, kterou se Židé mstí křesťanům. Domnělé rituální vraždy bývají záminkou k pogromům, organizovaným až do 20. století.
Lidské oběti sice znají určité vrstvy Starého zákona: Abrahám obětující svého syna Izáka, v tomto vyprávění ovšem nakonec k obětování nedošlo; Jiftách a jeho dcera. Obětování lidí Hospodinu resp. bohům, které uctívaly národy v sousedství Izraele, je však ve Starém zákoně přísně zakázáno.
Ukřižování Ježíše Krista, jeho učedníků a vyznavačů, popsané v evangeliích, martyrologiích a legendách, reprezentuje velkou skupinu křesťanů, obětovaných pro víru.
S rostoucí vyspělostí společnosti a životní úrovně jedinců během novověku lidských obětí ubývá. Opačnými příklady rasově motivovaných lidských obětí byla domnělá židovská rituální vražda křesťanských dětí (například Anderl von Rinn, Matějček z Kadaně), a na opačné straně holokaust, nacistický systém hromadného vyvražďování obyvatelstva z rasových důvodů v době druhé světové války. Je to dosud trvající genocida národnostních menšin v některých státech světa (například Kurdů).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľudská obeť na slovenské Wikipedii. (zčásti)