Při této příležitosti vstoupíme do vzrušujícího světa Lijavec. Toto téma si postupem času získalo pozornost bezpočtu lidí, jeho důležitost a relevance jsou neoddiskutovatelné. Lijavec je téma, které pokrývá širokou škálu aspektů a lze k němu přistupovat z různých úhlů pohledu. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Lijavec, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Jsme si jisti, že tato podrobná analýza bude naše čtenáře velmi zajímat, protože Lijavec je téma, které se podepsalo na historii a dodnes vzbuzuje živý zájem.
| Lijavec | |
|---|---|
| Autor | Jára Cimrman Ladislav Smoljak Zdeněk Svěrák |
| Země | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Premiéra | 22. ledna 1982 |
| Místo premiéry | Braník, Praha |
| Soubor | Divadlo Járy Cimrmana |
| Štáb | |
| Režie | Ladislav Smoljak |
| Hudba | Jaroslav Uhlíř |
| Výprava | Jaroslav Weigel |
| Kostýmy | Jaroslav Weigel |
| Divadlo Járy Cimrmana chronologicky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lijavec je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 22. ledna 1982 v pražské Branické ulici 41. Na příkaz ředitele Pražského kulturního střediska musela být následující rok stažena z repertoáru, takže poslední představení se konalo 23. října 1983. Soubor ji mohl začít znovu hrát až po jejím opětovném povolení v roce 1986.
Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 578 představení.
Většina představení Divadla Járy Cimrmana je složena ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části (po přestávce) pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla. U hry Lijavec je deklarovaná struktura odlišná ve smyslu, že místo semináře je „beseda o hře“, která je ale z důvodu udržení účasti „nově“ zařazena před samotnou hru. Jelikož ale dotazy od publika v takové situaci logicky nepřicházejí, přednášející si musí „vybrat z minulých dotazů“, na které pak odpovídají. Ve výsledku se tedy jedná také o seminář, jen jinak prezentovaný.
„Beseda“ sestává z následujících „reakcí na dotazy diváků“:
*obsazení semináře, dle premiérového obsazení
Následuje vlastní „hra s opravdovým deštěm“. Odehrává se v herberku (útulku pro pocestné), kde se jedné deštivé noci setkávají vrchní inspektor všech starobinců, porodní dědek Formánek, poručík Pihrt a mlynář, to vše za velmi neochotné asistence nerudné paní správcové. V průběhu hry vychází najevo, že divák nesleduje klasické divadelní představení, ale tzv. psychodrama, které sehrávají obyvatelé starobince pod Cimrmanovým vedením, přičemž občas vypadnou z role. Toto léčebné divadlo (Cimrmanův vynález) jim má pomoci vyrovnat se s jejich životními traumaty a neúspěchy. V závěru se odhalí, že roli inspektora starobinců napsal Cimrman sám sobě.
Současné obsazení je uvedeno tučně, předchozí obsazení kurzívou. U jednotlivých přednášejících je jako upřesnění uvedena jejich specializace.
| Role | Herci | |
|---|---|---|
| Úvodní seminář | Hra | |
| přednášející – znalec historického
kontextu hry Lijavec |
první dědek Jára Cimrman
jako inspektor starobinců |
Zdeněk Svěrák 1 2 3 5 6 7 8
Ladislav Smoljak † 2 4, Jan Hraběta |
| přednášející – znalec posledních
let života Járy Cimrmana |
druhý dědek ústavní sluha Fafejta
jako porodní dědek Alois Formánek |
Petr Brukner 4 5 6 7, Petr Reidinger 8
Jaroslav Weigel † 2 3, Jaroslav Vozáb † 1, Andrej Krob |
| přednášející – odborník na anekdoty | třetí dědek Karel Pejřil
jako poručík Josef Pihrt |
Genadij Rumlena 6 7 8, Miloň Čepelka 1 2 3 4
Pavel Vondruška † 2 |
| externí přednášející – zasloužilý mistr sportu* | čtvrtý dědek jako mlynář | Zdeněk Škrdlant 7 8
Petr Brukner 1 2 3, Václav Kotek † 2 4, Marek Šimon, Michal Weigel |
| přednášející – znalec života ve věznicích | vrchní světnicová Karolína Králová
jako správcová ** |
Marek Šimon 6 7 8,
Jan Hraběta 1 2 3 4, Jan Kašpar † 2, Bořivoj Penc † 5 |
1 – alternace z audionahrávky kolující po webu (1983)
2 – alternace z desky Supraphonu (prosinec 1990) ***
3 – alternace z audiovizuální nahrávky ČT (1997)
4 – alternace z úryvku předvedeném v představení 30 let Divadla Járy Cimrmana (1997)
5 – alternace z úryvku předvedeném v představení 40 let Divadla Járy Cimrmana (2007)
6 – alternace z úryvku předvedeném v představení Psaní do nebe (2017)
7 – alternace z audionahrávky kolující po webu (2021)
8 – alternace z audiovizuální nahrávky kolující po webu (2022)
* Vzácný host ze Šumavy, který se potopil na dno lipenské přehrady, aby podal informaci o současné podobě frymburského starobince. Jméno herce, který tuto postavu hraje, je v průběhu semináře různě komoleno, přednášející, který jej vyvolává si jakoby není schopen zapamatovat jeho správnou podobu – v případě Petra Bruknera 3 jsou používány zkomoleniny Petr Pergner, Baumgartner a Montelík, v případě Zdeňka Škrdlanta 7 podoby Zdeněk Kramoliš, Záškrt a Lanškroun, v případě Václava Kotka to bývaly podoby Václav Kotec, Kotouč a Kotrč. Mistr sportu si také plete/komolí jméno přednášejícího, který jej volá řečnit - Petr Brukner osloví Zdeňka Svěráka jako Ladislava Smoljaka a Zdeněk Škrdlant jako „doktora Svařáka“.
** tato postava mívala původně přezdívku Štětináč 3, nyní Netopejr 7.
*** Ladislav Smolajk, Pavel Vondruška, Václav Kotek a Jan Kašpar účinkují pouze v semináři, Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Petr Brukner a Jan Hraběta zase pouze ve hře.