Liv Ullmannová

Dnes je Liv Ullmannová tématem, které v dnešní společnosti získalo nebývalý význam. Od svého vzniku vzbudil široký zájem a vyvolal řadu debat a úvah v různých oblastech. Liv Ullmannová významně ovlivnila životy lidí, ovlivnila jejich rozhodnutí, chování a vnímání. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Liv Ullmannová na dnešní společnost a také důsledky, které má pro budoucnost. Budeme analyzovat různé pohledy a názory na Liv Ullmannová s cílem nabídnout ucelenou a objektivní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Liv Ullmannová
Liv Ullmannová na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2000.
Liv Ullmannová na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2000.
Rodné jménoLiv Johanne Ullmann
Narození16. prosince 1938 (85 let)
Japonsko Tokio
ChoťGappe Stang (1960–1965)
Donald Saunders (1985–1998)
Partner(ka)Ingmar Bergman (1965–1970)
Dragan S. V. Babić
DětiLinn Ullmannová
Zlatý glóbus
Nejlepší herečka ve filmovém dramatu
1973Vystěhovalci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liv Johanne Ullmannová (* 16. prosince 1938, Tokio, Japonsko) je norská herečka a režisérka, proslavená zejména filmy švédského režiséra Ingmara Bergmana.

Biografie

Liv Ullmannová se narodila v Tokiu, kde její otec, norský inženýr Viggo Ullmann, v té době pracoval. Po vypuknutí druhé světové války se vrátila do Norska, do školy chodila v Trondheimu. V 50. letech začala s herectvím, nejdříve v Trondheimu, později v Londýně. V půli 60. let už byla známou herečkou Národního divadla v Oslu. V té době se seznámila se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem. Pod jeho vedením a po boku Bibi Anderssonové hrála ve filmu Persona němou divadelní herečku. Bergmanovy filmy ji celosvětově proslavily. Také v soukromí utvořili pár a v roce 1966 se jim narodilo její jediné dítě, dcera Linn (z jejích dvou manželství má Liv dvě vnoučata).

V roce 1992 se Liv Ullmannová poprvé ujímá režie. Debutový film, drama Sofie, byl kritikou kladně hodnocen a získal několik ocenění. V roce 2000 navázala na své úspěchy filmem Nevěra (podle scénáře Ingmara Bergmana), který byl nominován na Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V prosinci 2004 získala Evropskou filmovou cenu za „výjimečný přínos světové kinematografii“.

Neúspěchu se naopak dočkaly její muzikálové adaptace klasických děl. Filmová verze románu Ztracený obzor (Lost Horizon) byla komerčním propadákem a uvedení muzikálu I remember Mama na Broadwayi předcházela neobvykle dlouhá přípravná fáze s mnohými revizemi, aby se nakonec přestal hrát po pouhých 108 představeních.

V letech 19601965 byla vdaná za psychiatra Gappe Stanga, od roku 1985 byla manželkou bostonského makléře Donalda Saunderse, se kterým údajně žije dodnes, přestože se rozvedli v 90. letech.

V roce 2002 jí lékaři diagnostikovali mozkovou mrtvici a životu nebezpečnou trhlinu srdeční komory. Po operaci se úplně zotavila a v listopadu 2005 představila v Oslu svou autobiografii pod názvem Livslinjer (Cesty života).

V létě 2005 plánovala ve Stavangeru zrežírovat mezinárodní filmovou podobu Nory Henrika Ibsena, ale projekt byl odložen na neurčito.

Krom svých uměleckých aktivit je i angažovanou a zcestovalou velvyslankyní organizace UNICEF. V roce 2006 byla jmenovaná čestnou doktorkou Norské technicko-přírodovědecké univerzity.

Filmografie (výběr)

Jako herečka

  • 2003 Sarabanda (Saraband)
  • 1994 Zorn
  • 1994 Hra snů (Drømspel)
  • 1992 Dlouhý stín (The Long Shadow)
  • 1990 Mindwalk
  • 1989 Růžová zahrada (The Rose Garden)
  • 1987 Gaby – pravdivý příběh (Gaby: A True Story)
  • 1984 Chlapec ze zátoky (The Bay Boy)
  • 1978 Podzimní sonáta (Höstsonaten)
  • 1977 Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far)
  • 1977 Hadí vejce (Ormens ägg)
  • 1976 Tváří v tvář (Ansikte mot ansikte)
  • 1974 Abdikace (The Abdication)
  • 1973 40 karátů (40 Carats)
  • 1973 Scény z manželského života (Scener ur ett äktenskap)
  • 1972 Pope Joan
  • 1972 Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop)
  • 1971 Emigranti (Utvandrarna)
  • 1969 Náruživost (En passion)
  • 1968 Hanba (Skammen)
  • 1966 Persona

Jako režisérka

  • 2000 Nevěra (Trolösa)
  • 1998 Soukromé rozhovory (Enskilda samtal)
  • 1995 Kristina Vavřincová (Kristin Lavransdatter), na motivy románu Sigrid Undsetové
  • 1992 Sofie

Odkazy

Reference

  1. a b (anglicky) Liv Ullmann Biography

Externí odkazy