Ve světě Mária Telkesová jsou nekonečné fascinující a relevantní aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a pochopeny. Od svého dopadu na společnost až po jeho vývoj v průběhu času, Mária Telkesová zaujal a zaujal bezpočet jednotlivců po celém světě. S bohatou a rozmanitou historií je Mária Telkesová i nadále tématem debat a diskuzí v mnoha oblastech, od vědy a technologie po populární kulturu a umění. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Mária Telkesová, prozkoumáme jeho původ, jeho vliv a jeho význam pro dnešek.
Mária Telkesová | |
---|---|
Mária Telkesová (1956) | |
Rodné jméno | Telkes Mária Terézia Zsófia |
Narození | 12. prosince 1900 Budapešť |
Úmrtí | 2. prosince 1995 (ve věku 94 let) Grenada |
Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1920) |
Povolání | chemička, biofyzička a vynálezkyně |
Zaměstnavatel | Massachusettský technologický institut |
Ocenění | Society of Women Engineers Achievement Award (1952) Národní síň slávy vynálezců (2012) |
Příbuzní | Simon Telkes (dědeček) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mária Telkesová (12. prosince 1900 Budapešť – 2. prosince 1995 Budapešť) byla maďarsko-americká fyzička a chemička, která proslula vynálezy v oblasti solární energetiky, pro něž je někdy přezdívána „sluneční královna”.
Byla nejstarší z osmi dětí. Na Budapešťské univerzitě vystudovala chemii a fyziku. V roce 1924 zde získala doktorát v oboru fyzikální chemie. Krátce na to navštívila svého strýce Ernő Ludviga v Clevelandu, kde byl maďarským konzulem. Cleveland Clinic Foundation jí nabídla práci v biofyzikální laboratoři pod vedením George Crila, což přijala a ve Spojených státech již zůstala natrvalo (americké občanství získala v roce 1937). Posléze se podílela na Crilově objevu fotoelektrické metody zaznamenávání mozkových vln. V roce 1939 přešla na Massachusettský technologický institut, kde se začala věnovat teplu a sluneční energii. Během druhé světové války vynalezla malý solární destilátor, díky němuž američtí námořníci mohli z mořské vody vyrábět vodu pitnou. Destilátor dokázal vyrobit až litr pitné vody za den a jako součást záchranného balíčku každého námořníka zachránil mnohým z nich život. Po válce se soustředila na úkol vyrobit solární článek, který by dokázal energeticky zabezpečit rodinný dům. Průkopnickým projektem se stal její Doverský solární dům v Massachusetts. Architektonický návrh domu připravila Eleanor Raymondová, peníze poskytla sochařka Amelia Peabodyová. Systém 18 dvouvrstvých panelů ze skla a kovu byl ve své době zcela průkopnický a položil základy solární energetiky. V dalších letech se zabývala hledáním materiálů, které by vydržely extrémní podmínky, díky čemuž pomohla i projektu Apollo, tedy americkému kosmickému programu. V 94 letech prvně od emigrace navštívila Budapešť. Při návštěvě svého rodného města zemřela.