V dnešním světě se Maria Sibylla Merianová stal tématem velkého zájmu a debat. S rozvojem technologií a globalizací získal Maria Sibylla Merianová v současné společnosti významnou roli. Z různých úhlů pohledu a oborů byl Maria Sibylla Merianová zkoumán a diskutován, což generovalo různé názory a návrhy k pochopení a řešení jeho důsledků. V tomto článku hluboce prozkoumáme význam a důležitost Maria Sibylla Merianová, analyzujeme jeho mnoho aspektů a jeho dopad v různých oblastech každodenního života.
Maria Sibylla Merianová | |
---|---|
Narození | 2. dubna 1647 Frankfurt nad Mohanem |
Úmrtí | 13. ledna 1717 (ve věku 69 let) Amsterdam |
Povolání | entomoložka, lepidopteroložka, botanička, přírodovědkyně, malířka, ilustrátorka, vědecká ilustrátorka, botanická ilustrátorka, grafička a umělkyně |
Choť | Johann Andreas Graff |
Děti | Johanna Helena Herolt Dorothea Maria Graff |
Rodiče | Matthäus Merian |
Příbuzní | Matthäus Merian a Caspar Merian (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maria Sibylla Merianová (2. dubna 1647 Frankfurt nad Mohanem – 13. ledna 1717 Amsterdam) byla německo-švýcarská malířka a entomoložka. Proslavila se kresbami rostlin a hmyzu.
Jejím otcem byl švýcarský mědirytec a vydavatel Matthäus Merian. Zemřel, když Marii byly tři roky. Po jeho smrti se Mariina matka roku 1651 znovu provdala, a to za malíře Jacoba Marella, který pak učil nevlastní dceru malovat. Už jako malou ji fascinoval svět rostlin a hmyzu. Tajně hmyz sbírala a měla i vlastní herbář, což nebylo tehdy u dívek obvyklé. Začala podle svých sbírek malovat obrázky. Dlouho jen jako soukromou kratochvíli, ale ve 28 letech vydala svůj první herbář Neues Blumenbuch tiskem. Následovala kniha Der Raupen wunderbare Verwandelung und sonderbare Blumennahrung (Nádherný přerod housenek a jejich zvláštní květinová potrava), jímž vstoupila již i na pole vědy, a který rovněž bohatě ilustrovala. Měla dceru Johannu Hellenu, která se provdala za obchodníka Jacoba Herolta. Ten čile obchodoval s holandskými koloniemi v Surinamu, a díky tomu se do Surinamu dostala roku 1699, ve svých třiapadesáti letech, i Maria Sibylla. V Surinamu dva roky studovala tamní hmyz a rostliny. Díky tomu vydala knihu Metamorphosis Insectorum Surinamensium (Metamorfózy surinamského hmyzu), která z ní učinila jednu z nejslavnějších entomoložek své doby. Do Evropy se musela vrátit, když se nakazila malárií.
Její výtvarné dílo bylo doceněno a znovuobjeveno ve 20. století. Její portrét byl na pětisetmarkové německé bankovce.