V dnešní době je Marija Baškirceva tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Postupem času se stal základním aspektem, který ovlivňuje řadu aspektů každodenního života. Existuje mnoho lidí, kteří byli ovlivněni Marija Baškirceva, ať už přímo nebo nepřímo. Z tohoto důvodu je životně důležité ponořit se do všech aspektů souvisejících s Marija Baškirceva, abychom pochopili jeho dopad na naši realitu. V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Marija Baškirceva a prozkoumáme jeho původ, vývoj a důsledky v různých oblastech. V tomto smyslu objevíme důležitost, kterou Marija Baškirceva nabyla v moderním světě a jak se stala tématem debat a úvah v dnešní společnosti.
Marija Baškirceva | |
---|---|
Narození | 23. listopadu 1858 Havrontsi |
Úmrtí | 31. října 1884 (ve věku 25 let) Paříž |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | Passy |
Národnost | Ukrajinci |
Alma mater | Julianova akademie |
Povolání | malířka, sochařka, autorka deníků, spisovatelka, životopiskyně a umělkyně |
Rodiče | Konstantin Pavlovich Bashkirtsev |
Významná díla | The artist's sister-in-law |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marija Konstantinovna Baškirceva, také Marie Bashkirtseff (24. listopadu 1858, Gavroncy – 12. listopadu 1884, Paříž) byla malířka, sochařka, spisovatelka a feministka, která se narodila v ukrajinské šlechtické rodině na Ukrajině, ale prosadila se zejména ve Francii. Slavným je její deník Journal de Marie Bashkirtseff, avec un portrait, který vyšel posmrtně roku 1887.
Její rodiče se brzy rozešli a Marija trávila dětství na cestách s matkou, především v Německu a na italské Riviéře. Nakonec se usadily ve Francii. Marija, která ve Francii užívala jméno Marie Bashkirtseff, chtěla být zpěvačkou, toho se však musela vzdát, když roku 1877 ztratila hlas; lékaři totiž včas nerozpoznali její tuberkulózu a mylně ji dlouho diagnostikovali jako chronickou laryngitidu. Obrátila své úsilí k výtvarnému umění a odjela do Paříže, kde začala studovat Julianovu akademii a malovat v ateliéru Tony Roberta-Fleuryho (1835–1911). V roce 1880 byl její obraz Mladá žena čtoucí Otázku rozvodu přijat do salonu. Následovaly další ceněné práce, včetně prací sochařských (v salonu byla vystavována například bronzová socha Bolest Nausikay z roku 1884). Než zemřela v 26 letech na tuberkulózu, stihla v letech 1877–1884 vytvořit 230 uměleckých děl. Ovšem nakonec se jejím nejvíce ceněným dílem stal deník, který pro jeho zajímavost vydala skupina přátel a matka po její smrti. Zpočátku vycházela verze, kde některé pasáže cenzurovala její matka, avšak ve 20. století už vychází deník v původní verzi získané z Bibliothèque Nationale v Paříži. Deník si Marija psala od počátku dospívání a badatelé, zejména v oblasti gender studies, oceňují jeho modernost a dívčí upřímnost v tehdy ještě tabuizovaných otázkách ženské identity, touhy a sexuality.
Od roku 2012 nese její jméno asteroid hlavního pásu (30937) Bashkirtseff objevený 16. ledna 1994.