V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Mario Puzo, téma, které postupem času upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky v každodenním životě, Mario Puzo byl předmětem debat a analýz odborníků z různých oborů. Ať už mluvíme o jeho vlivu na historii, jeho významu v dnešním světě nebo jeho projekcích do budoucnosti, Mario Puzo zůstává pro mnohé tématem zájmu a zvědavosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mario Puzo, od jeho počátků až po jeho možné dopady, s cílem poskytnout široký a podrobný přehled tohoto vzrušujícího tématu.
Mario Puzo | |
---|---|
Narození | 15. října 1920 New York |
Úmrtí | 2. července 1999 (ve věku 78 let) Long Island |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | North Babylon Cemetery |
Alma mater | Newyorkská městská kolej Newyorská univerzita |
Povolání | romanopisec, scenárista, spisovatel, autor sci-fi a diplomat |
Ocenění | Oscar za nejlepší scénář (1971) Cena Hugo za nejlepší hrané představení (1979) Oscar za nejlepší scénář Cena Sdružení amerických scenáristů |
Choť | Erika Puzo (1946–1978) |
Děti | Dorothy Ann Puzo |
Podpis | |
Web | mariopuzo |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mario Gianluigi Puzo (15. října 1920, New York – 2. července 1999, New York) byl americký spisovatel, který bývá literárními kritiky označován jako dědic generace naturalistů.
Narodil se v Hell‘s Kitchen v západní části New York City jako syn chudých italských přistěhovalců z obce Pietradefusi v provincii Avellino v Kampánii. Když Spojené státy vstoupily do druhé světové války, narukoval k letectvu, v němž sloužil v jižní Asii a Německu; tam také zůstal i po skončení války jako civilní zaměstnanec. Po návratu z války studoval na Kolumbijské univerzitě sociologii a navštěvoval kursy tvůrčího psaní. První povídku s názvem Poslední Vánoce publikoval v roce 1950. Po mnoha letech v diplomatických službách se začal věnovat psaní. Zemřel 2. července 1999 v New Yorku.
První dva romány Maria Puza, Temná aréna (popisuje situaci v poválečném Německu) a Šťastný poutník, byly přijaty kritikou vlídně, ale autor jimi peníze ani slávu nezískal.
Jeho hlavním uměleckým odkazem je série románů z prostředí italské mafie v USA. V roce 1969, po dokončení románu Kmotr se Puzo stal doslova přes noc uznávaným a slavným autorem. Na úspěch Kmotra navázal dalšími „mafiánskými“ romány – např. Sicilián (kterým se vrátil do čela žebříčku bestsellerů v roce 1984), Omerta a Poslední kmotr. Další román pak popisuje sérii teroristických atentátů, spiknutí a posléze atentát na fiktivního amerického prezidenta z rodu Kennedyů – „K“ znamená Kennedy. Jeho posledním románem byla Rodina, zemřel však před jeho dokončením roku 1999. Tento román o klanu Borgiů z 16. století později dokončila Carol Ginová, kniha však výraznějšího úspěchu nedosáhla.
Byl rovněž autorem filmových scénářů podle vlastních předloh. Kmotr v režii F. F. Coppoly 1972 získal Oscara, stejně tak i Kmotr II. z roku 1974, třetí část z roku 1990 byla na Oscara nominována.
Kromě tvorby scénářů podle svých románů spolupracoval Puzo i na tvorbě scénáře filmů Superman a Superman 2.