Marmarošská župa (Československo)

V dnešní době je Marmarošská župa (Československo) tématem, které v dnešní společnosti vyvolává velký zájem a diskuse. Jeho význam a dopad jsou patrné v různých oblastech, od politiky až po každodenní životy lidí. Stala se klíčovým bodem veřejné agendy, podněcuje diskuse a akce při hledání řešení. Marmarošská župa (Československo) upoutal pozornost odborníků i občanů, motivoval výzkum, demonstrace a významné změny ve způsobu, jakým lidé tuto problematiku vnímají a jednají v této věci. V tomto článku podrobně a objektivně prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Marmarošská župa (Československo), abychom nabídli ucelenou a obohacující vizi jeho významu v naší společnosti.

Marmarošská župa
Území
Sídlo župyVelký Bočkov (1920–?)
Slatinské Doly (?–?)
Velký Bočkov (?–?)
Sevluš (?–1926)
ZeměPodkarpatská Rus
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zeměpisné souřadnice
Vznikčervenec 1920
Zánik1. července 1926
Základní informace
Rozloha6 037 km²
Počet obyvatel254 324 (1921)
Hustota zalidnění42,1 obyv./km²
Počet okresů5 (1924)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marmarošská župa (někdy též Velkosevljušská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Podkarpatské Rusi v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena převážně vydělením z uherské Marmarošské župy. Existovala v letech 1920–1926, původně měla rozlohu 3 758 km², po roce 1921 pak 6 037 km². Její správním centrum měl být Chust, úřady však prozatímně sídlily postupně v obcích Velký Bočkov, Slatinské Doly a Sevluš.

Historický vývoj

Související informace naleznete také v článku Župy v Československu.

Když československá armáda obsadila v první polovině roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Marmarošská župa, která vznikla ze severní části původní uherské Marmarošské župy. Jižní část československé župy nadále ovládalo rumunské vojsko, které se stáhlo až v létě 1920. Župní úřad začal fungovat v červenci 1920. Při reorganizaci podkarpatoruských žup v roce 1921 získala Marmarošská župa nejen část území zrušené Mukačevské župy, ale i oblast původně patřící do Berežské župy.

V čele župy měl stát vládou jmenovaný župan, došlo však pouze k jmenování dočasného správce župy. Původní sídlo uherské župy, město Marmarošská Sihoť, připadla Rumunsku, takže bylo potřeba zřídit nové správní centrum. Župní úřad proto prozatímně sídlil postupně v obcích Velký Bočkov (1920–?), Slatinské Doly (?–?), opět Velký Bočkov (?–?) a Sevluš (?–1926). Definitivním sídlem župy se měl stát Chust.

Marmarošská župa existovala do 30. června 1926. K 1. červenci 1926 byly všechny župy na Podkarpatské Rusi sloučeny v jedinou, Podkarpatoruskou župu.

Geografie

Marmarošská župa se nacházela na východě Podkarpatské Rusi, v okolí řek Tisy, Terebly a Teresvy. Tvořila nejvýchodnější část první Československé republiky a ze tří stran hraničila s jinými státy: na severu a východě s Polskem, na jihu s Rumunskem a na jihozápadě s Maďarskem. Pouze na západě sousedila s československou berežskou župou (do roku 1921 též s Mukačevskou župou).

Administrativní členění

Před reorganizací v roce 1921 se Marmarošská župa členila na čtyři slúžňovské okresy: Velký Bočkov, Rachov, Teresva a Ťačovo. Kvůli reorganizaci žup v roce 1921 a následnému slučování okresů se situace měnila, a nakonec byla Marmarošská župa tvořena šesti slúžňovskými okresy (Chust, Rachov, Sevluš, Teresva, Ťačovo a Volové).

Odkazy

Reference

  1. a b c ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus 1918–1946. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-754-2. S. 87–88. 
  2. a b Vládní nařízení č. 84/1926 Sb., o reorganisaci župní správy v území Podkarpatské Rusi. . Dostupné online.
  3. a b Státní úřad statistický: Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921. Praha. 1924.
  4. POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-237-6. S. 312. 
  5. a b RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-768-7. S. 55–56. 
  6. Encyklopedie českých právních dějin, V. svazek Pa–Právni. Příprava vydání Karel Schelle, Jaromír Tauchen. Ostrava: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk v koedici s Key Publishing, 2016. ISBN 978-80-7380-638-5. S. 427. 
  7. MATOUŠEK, Karel. Podkarpatská Rus (všeobecný zeměpis se zvláštním zřetelem k životu lidu). Praha: Česká grafická unie, 1924. S. 213–214. 
  8. GALLO, Lucie. Populační vývoj na Podkarpatské Rusi od roku 1918. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce Zdeněk Pavlík. s. 85. Dostupné online.
  9. POLÁŠEK, Vladimír; PAVLOV, Andrej. Demografický vývoj Podkarpatské Rusi v letech 1919-1937 . Czechdemography.cz . S. 17. Dostupné online.