Martin Evans
V dnešním světě se Martin Evans stalo tématem velkého významu a zájmu. S rozvojem technologií a globalizací získává Martin Evans stále větší význam v různých oblastech společnosti. Od osobní až po profesionální úroveň ovlivnila Martin Evans způsob, jakým lidé komunikují a komunikují různými způsoby. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Martin Evans a jeho vliv na náš každodenní život a analyzujeme jeho význam v různých aspektech, od zábavy po zdraví a vzdělávání.
| Martin Evans | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Martin John Evans |
| Narození | 1. ledna 1941 (83 let) Stroud |
| Alma mater | Kristova kolej University College London St Dunstan's College |
| Povolání | genetik, vysokoškolský učitel a biolog |
| Zaměstnavatelé | University College London Cardiffská univerzita |
| Ocenění | William Bate Hardy Prize (1993) March of Dimes Prize in Developmental Biology (1999) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (2001) Clarivate Citation Laureates (2006) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (2007) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir Martin John Evans (* 1. ledna 1941) je britský genetik velšského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2007. Za techniku genového knokautu, která dovoluje cíleným zásahem vyřadit vybraný gen z činnosti, ji spolu s ním získali Mario Capecchi a Oliver Smithies. Vedle toho byli Martin Evans a jeho spolupracovník Matthew Kaufman první, kdo v roce 1981 v laboratoři vytvořili kulturu myších kmenových buněk. Evansovým nejdůležitějším působištěm je Univerzita Cambridge, později byl kancléřem Univerzity Cardiff. Do šlechtického stavu byl povýšen roku 2004.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Evans na Wikimedia Commons
