V tomto článku chceme prozkoumat fascinující svět Masakr. Od svých počátků až po svou relevanci dnes je Masakr tématem zájmu mnoha lidí po celém světě. V průběhu historie hrál Masakr zásadní roli v různých aspektech společnosti, kultury a technologie. Kromě toho byl Masakr předmětem debat a kontroverzí, což přispělo k jeho složitosti a pokračujícímu vývoji. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku vneseme světlo do tohoto vzrušujícího tématu a poskytneme hlubší pohled na Masakr a jeho dopad na svět, ve kterém žijeme.
Masakr je termín sloužící většinou pro označení hromadného vyvražďování nebo hromadného krveprolití, ať už na lidech, či jiných živých organismech.[zdroj?] V méně používané konotaci značí situaci, která měla za následek velké ztráty na životech.
Masakr se nejčastěji používá ve spojení s hromadným zabíjením civilistů, či odzbrojených vojáků během válek, kteří nemají možnost se proti takovému jednání bránit, což se ve většině případů následně považuje za válečný zločin.[zdroj?]
Od genocidy, pogromu nebo etnických čistek se masakr liší v tom, že na rozdíl od nich se oběťmi masakru nestávají pouze příslušníci určité cílené rasy nebo etnika; na rozdíl od exterminace se masakr liší v tom, že není tolik systematický, programový a důsledný, ale spíše nahodilý a vycházející z aktuálního průběhu konfliktu.[zdroj?]
Slovo masakr se dostalo do češtiny přes němčinu ze starofrancouzského macecre, které odvozeno od macecrer ‘zabíjet, porážet (dobytek)’. Vzdálenější původ je dle Rejska nejistý.