V dnešním světě je Mazovské vojvodství téma, které nabylo nebývalého významu. Jeho dopad se rozšiřuje do všech oblastí každodenního života, od politiky po populární kulturu, přes technologie a společnost. Postupem času se Mazovské vojvodství stal fenoménem, který nerozlišuje hranice ani bariéry, protože jeho vliv překračuje všechny typy kontextů a realit. V tomto článku do hloubky prozkoumáme mnoho aspektů Mazovské vojvodství a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých oblastech každodenního života.
Mazovské vojvodství Województwo mazowieckie | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Varšava |
Souřadnice | 52°20′ s. š., 21°6′ v. d. |
Rozloha | 35 558,47 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 5 391 813 (2018) |
Hustota zalidnění | 151,6 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Polsko |
Nadřazený celek | Polsko |
Druh celku | Vojvodství |
Podřízené celky | Okresy • Městské okresy: 5 • Zemské okresy: 37 Gminy • Městské gminy: 35 • Městsko-venkov. gminy: 53 • Venkovské gminy:226 |
Vznik | 1999 |
Vojvoda | Zdzisław Sipiera |
Maršálek | Adam Struzik |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | PL-14 |
NUTS | PL9 |
Označení vozidel | W |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mazovské vojvodství (polsky Województwo mazowieckie) je jedním z 16 vojvodství (vyšších územně samosprávných celků) Polska. Tvoří jej okolí hlavního města Varšavy a středního toku Visly. Jde o největší i nejlidnatější vojvodství země. Žije zde 5,3 milionu obyvatel.
Vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: Varšavského, Ciechanovského, Radomského, Ostrolenckého, Siedleckého, Plockého a části Skiernievického. Vojvodství leží ve středním Polsku na většině území historické země Mazovska, ale zasahuje i na území Malopolska a Podlesí. V rámci Polska sousedí s Podleským, Kujavsko-pomořským, Varmijsko-mazurským, Svatokřížským, Lublinským a Lodžským vojvodstvím.
Většina vojvodství leží na úrodné Středomazovské nížině. Jižní část leží na Lubelsko-lvovské pahorkatině. Vojvodství protíná největší polská řeka Visla a její pravý přítok Narew a Bug.
Podle informací z 31. prosince 2007::
Popis | Celkem | Ženy | Muži | |||
---|---|---|---|---|---|---|
jednotka | osob | % | osob | % | osob | % |
populace | 5 188 488 | 100 | 2 705 344 | 52,1 | 2 483 144 | 47,9 |
povrch | 35 558,18 km² | |||||
hustota (osob./km²) |
145,9 | 76,1 | 69,8 |
Podle informací z roku 2000 povrch chráněných území v Mazovském vojvodství je 1053439,9 ha, což je 29,6% povrchu vojvodství. Na území Mazovského vojvodství se nachází:
Mazovské vojvodství se skládá ze 42 okresů (pl powiat) (37 zemských a 5 městských). Okresy se dělí na 314 gmin – 35 městských, 53 městsko-vesnických a 226 vesnických.
V Mazovském vojvodství je 95 měst, z toho 5 měst na okresních právech a 30 měst na gminských právech.
Kurzívou jsou sídla zemských okresů a zvýrazněná jsou sídla městských okresů.
Města jsou seřazena podle počtu obyvatel. Informace o počtu obyvatel a povrchu jsou podle informací GUS z 30. června 2006.
V tabulce nejsou uvedena města povýšená od roku 2014 – Cegłów, Czerwińsk nad Wisłą, Jedlnia-Letnisko, Lubowidz, Mrozy, Nowe Miasto, Sanniki, Sochocin, Solec nad Wisłą a Wiskitki.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Województwo_mazowieckie na polské Wikipedii.