Memorandum

V současné době se Memorandum stalo tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Memorandum upoutal pozornost milionů jedinců. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Memorandum předmětem studia a debat v různých oblastech a generoval nejrůznější názory a analýzy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Memorandum a jeho význam v současném kontextu s cílem porozumět jeho dopadu a významu v moderní společnosti.

Memorandum (lat. „na paměť“, „to, co se má pamatovat“), krátce memo, je spíše neformální záznam nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska. Užívá se v právním, diplomatickém, obchodním i vědeckém provozu a může mít velmi rozmanité formy.

Memorandum nebo také aide-mémoire, „na pomoc paměti“ je písemné zachycení nějakého stavu věcí, úkolů, termínů nebo předběžných a průběžných výsledků jednání, které nemá právní závaznost a často slouží jen pro vnitřní styk v rámci úřadu nebo instituce. V právní praxi znamená psané stanovisko nebo rozbor nějaké záležitosti pro vnitřní potřebu kanceláře nebo pro klienta. V anglosaském prostředí se jako memorandum často označují i předběžné a nezávazné dohody, záměry do budoucnosti a podobně.

V diplomacii se užívá pro významná, i když právně nezávazná společná stanoviska státních představitelů, stručná shrnutí výsledků jednání, která pak slouží jako podklad k dalšímu jednání.

Odkazy

Reference

  1. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0607-9. S. 488. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Memorandum. Sv. 7, str. 173

Externí odkazy

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie (viz odkazy vlevo).