V dnešním článku budeme hovořit o Meziválečné období, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Je důležité pochopit důležitost Meziválečné období v našich životech a dopad, který může mít na náš každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Meziválečné období, od jeho historie až po současnou relevanci. Budeme také analyzovat názory odborníků na toto téma a různé názory, které na věc existují. Doufáme, že vám tento článek poskytne širší pohled na Meziválečné období a pomůže vám porozumět jeho důležitosti v dnešním světě. Bez dalších okolků se pojďme ponořit do fascinujícího světa Meziválečné období.
V dějinách 20. století meziválečné období (v angličtině interwar period či interbellum) trvalo od 11. listopadu 1918 do 1. září 1939 (20 let, 9 měsíců, 21 dní) – od konce první světové války do začátku druhé světové války.
Meziválečné období bylo relativně krátké, přesto se vyznačovalo mnoha společenskými, politickými a ekonomickými změnami. Výroba energie na bázi ropy a s ní spojená mechanizace vedly k prosperujícím dvacátým létům, době sociální a ekonomické mobility střední třídy. Ve vyspělých zemích se začal běžně používat automobil, elektrické osvětlení, rádio a další. Následovala Velká hospodářská krize, bezprecedentní celosvětový hospodářský pokles, který vážně poškodil mnoho největších světových ekonomik.
Politicky se tato éra shodovala se vzestupem komunismu, počínaje v Rusku říjnovou revolucí aobčanskou válkou na konci první světové války a konče vzestupem fašismu, zejména v Německu a Itálii. V Číně probíhala občanská válka mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny. Imperialismus byl vnímán stále více negativně a v mnoha koloniích se objevila hnutí za nezávislost; v Evropě se po vleklých bojích osamostatnila většina Irska.
Ruská, Osmanská a Německá říše a Rakousko-Uhersko se rozpadly a osmanská území a německé kolonie byly přerozděleny mezi státy Dohody, především Británii a Francii. Západní části Ruské říše, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva a Polsko se staly nezávislými národy a Besarábie (nyní Moldavsko a části Ukrajiny) se rozhodla sjednotit s Rumunskem.
V Rusku se bolševikům podařilo znovu získat kontrolu nad Běloruskem a Ukrajinou, střední Asií a Kavkazem, čímž vznikl Sovětský svaz. Na Blízkém východě získaly nezávislost Egypt a Irák. Během Velké hospodářské krize země v Latinské Americe znárodnily, ve snaze posílit své vlastní ekonomiky, mnoho zahraničních společností (z nichž většina patřila Spojeným státům americkým). Územní ambice Sovětů, Japonců, Italů a Němců vedly k rozšíření jejich sfér vlivu.
Meziválečné období lze rozdělit na čtyři etapy:
V českých dějinách se meziválečné období z hlediska politického režimu dělí na První československou republiku (28. říjen 1918 – 30. září 1938), Mnichovskou dohodou okleštěnou Druhou republiku (1. října 1938 – 14. března 1939) a první měsíce Protektorátu Čechy a Morava. Ve střední Evropě se ovšem konec meziválečného období jako politické a kulturní epochy kryje spíše již s anšlusem Rakouska a rozvrácením Československa Hitlerem v roce 1938 než až s vlastním začátkem světové války.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Interwar period na anglické Wikipedii.