V dnešním světě je Mikio Sató velmi aktuální téma a diskuse ve všech oblastech. Význam Mikio Sató nabývá ve společnosti stále více na váze, protože jeho dopad je evidentní v různých kontextech. Od politiky po vědu byl Mikio Sató předmětem analýz a diskuzí, které generovaly různé pozice a názory na tuto záležitost. V tomto článku se ponoříme do tématu Mikio Sató, prozkoumáme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes.
Mikio Sató | |
---|---|
Narození | 18. dubna 1928 Tokio |
Úmrtí | 9. ledna 2023 (ve věku 94 let) Kjóto |
Alma mater | Kaishin First Junior High School (1945–1949) Tokijská univerzita (1949–1963) |
Pracoviště | Tokijská univerzita (1958–1960) Tokijská pedagogická univerzita (1960) Institut pro pokročilé studium (1960–1962) Ósacká univerzita (1962–1964) Kolumbijská univerzita (1964–1966) Kjótská univerzita (1970–1991) |
Obory | algebraic analysis a matematická fyzika |
Ocenění | Cena Asahi (1969) Cena japonské akademie (1976) Bunka kóróša (1984) Rolf Schock Prize in Mathematics (1997) Wolfova cena za matematiku (2003) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mikio Sató (jap. 佐藤 幹夫 Sató Mikio) (18. duben 1928 – 9. ledna 2023) byl japonský matematik. Byl zakladatelem odvětví algebraické analýzy, zabývá se i různými oblastmi algebry, tak parciálními diferenciálními rovnicemi, resp. Fourierovou analýzou. Byl nositelem Wolfovy ceny za matematiku (2002/3).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikio Sató na slovenské Wikipedii.