Militarismus
V tomto článku prozkoumáme Militarismus, téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Militarismus je téma, které vyvolalo velký zájem díky své relevanci v každodenním životě, svému vlivu na společnost a významu v různých oblastech. V tomto článku budeme podrobně zkoumat Militarismus, zkoumat jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty života. Od jeho dopadu na pop kulturu až po jeho roli v historii, Militarismus je téma, které si zaslouží být důkladně prostudováno. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budeme analyzovat různé aspekty Militarismus a jeho dopad na moderní svět. Připravte se na ponoření do fascinujícího světa Militarismus a objevte vše, co toto téma nabízí!
Militarismus (z lat. militaris, vojenský) je takové pojetí a praxe politiky, v němž stojí na předním místě vojenská síla a armáda.
Ve vnitřní politice se projevuje vysokými výdaji na armádu a zbrojení, zdůrazňováním významu armády, vyzvedáním její prestiže, masovými přehlídkami, účastí vysokých důstojníků v politice a zejména válečnickou rétorikou vedoucích představitelů státu. V zahraniční politice znamená tendenci k násilnému řešení sporů, případně i expanzivní a dobyvačnou politiku.
Historie
Vojenská síla byla v historii nutnou výbavou států, zejména v hustě osídlených a hospodářsky významných oblastech světa. Vyšší vrstvy starých společností se samozřejmě věnovaly boji a válečnictví. Podle „trojfunkční“ teorie G. Dumézila tvořili válečníci „druhý lid“ vedle kněží a rolníků. Přesto se různé kultury lišily mírou své dobyvačnosti a významem armád v jejich politice.
Pojem militarismu se objevuje až v polovině 19. století, kdy se v politice zejména západních zemí začínají více uplatňovat hlediska a cíle hospodářské, sociální nebo kulturní. V době, kdy vrcholila koloniální expanze evropských zemí, si tyto země začaly vzájemně vytýkat „militarismus“. Počátkem 20. století hrála armáda velikou roli zejména v politice Německa, kde vyvrcholila politikou nacismu. Silně militaristické byly i fašistické státy a po počátečním období revoluce i Stalinův Sovětský svaz.
V současné době lze rozlišit na jedné straně hlavní velmoci, které věnují velké prostředky na budování armád pro použití v mezinárodní politice, a na druhé straně spíše chudší země, kde je armáda hlavním nástrojem vnitřní politické moci diktátorů.
Odkazy
Reference
- ↑ K. Žaloudek, Encyklopedie politiky, heslo Militarismus.
- ↑ Online etymology dictionary
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Militarismus. Sv. 17, str. 346
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Militarismus. Sv. 7, str. 266
- K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu militarismus na Wikimedia Commons - (anglicky)
- Vojenské výdaje různých zemí (kromě USA) - Nationmaster.com
