Mireille Mathieu

Dnes je Mireille Mathieu tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důsledkům v každodenním životě nebo historickému významu, Mireille Mathieu se stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času upoutal Mireille Mathieu pozornost akademiků, profesionálů i zvědavců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mireille Mathieu, od jeho původu až po jeho současné účinky, se záměrem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto velmi relevantní téma.

Mireille Mathieu
Mireille Mathieu (14. listopadu 2014)
Mireille Mathieu (14. listopadu 2014)
Rodné jménoMireille Mathieu
Narození22. července 1946 (77 let)
Avignon
Povolánízpěvačka, bavička, herečka a nahrávající umělkyně
OceněníZlatá ladička (1986)
Berlínský medvěd (2008)
Řád přátelství
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
důstojník Řádu čestné legie
Webmireillemathieu.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mireille Mathieu v Moskvě, 2005

Mireille Mathieu (* 22. července 1946) je francouzská zpěvačka známá především svými šansony. Natočila přes 1200 skladeb v jedenácti jazycích a celosvětově se prodalo více než 150 milionů alb.

Francouzská šansoniérka Mireille Mathieu, 2011

Mládí

Narodila se v Avignonu ve Francii jako nejstarší ze čtrnácti dětí v chudé rodině kameníka. Poprvé zpívala již ve čtyřech letech v kostele. Prvního hudebního vzdělání se jí dostalo v 15 letech u profesorky zpěvu Laury Collierové.

Kariéra

Přestěhovala se do Paříže a začala spolupracovat s manažerem Johny Starkem. Dne 21. listopadu 1965 se poprvé objevila na televizní obrazovce s budoucím hitem Mon Credo. Zpívala společně s orchestrem Paula Mauriata. Texty jí psal André Pascal. Zároveň dále studovala zpěv, hudbu, tanec, francouzštinu a angličtinu. Dostavila se popularita. Bývá často přirovnávána ke svému idolu Édith Piaf.

V roce 1966 vydala své debutové album En Direct de L'Olympia. Kromě Francie a Evropy se stala populární i ve Spojených státech a v Kanadě. Při svém turné v Severní Americe vystupovala ve známých show a zpívala společně s Frankem Sinatrou a Deanem Martinem.

Její písně Acropolis adieu či Santa Maria de la Mér se staly klasikou. Jí zpívaná francouzská verze balady Roye Orbisona Blue Bayou je pokládána za jednu z nejlepších. Později se jejím dvorním textařem stal Eddy Marnay, který psal texty i pro Édith Piaf.

Během své kariéry nazpívala asi 1200 písní v devíti jazycích. Do roku 2005 vydala 38 alb ve francouzštině. Jejími pěveckými partnery byli Charles Aznavour, Paul Anka, Tom Jones či Julio Iglésias. Zpívala se Sborem Rudé armády. Stala se první západní zpěvačkou, která vystupovala v Číně, velmi oblíbená je v Rusku a v Německu. Několikrát koncertovala i v Československu (Bratislavská lyra).

Vydaná alba

Rok Album Země Poznámka
1966 En Direct de L'Olympia Francie
1966 The Fabulous New French Singing Star USA
1967 Made in France Francie
1968 Le merveilleux petit monde de Mireille Mathieu chante Noël Francie Vánoční album
1969 La première etoile Francie
1969 Mayerling Mexiko
1969 Olympia Francie
1969 Mireille... Mireille Německo První album v němčině
1970 Mireille... Mireille Francie
1970 Merci Mireille Německo
1971 Bonjour Mireille Francie
1971 Mireille Mathieu en concert au Canada Kanada Živá nahrávka
1972 Mireille Mathieu chante Francis Lai Francie
1972 J'étais si jeune Francie
1972 Meine Träume Německo
1973 Olympia Francie
1973 L'amour et la vie Francie
1974 Und der Wind wird ewig singen Německo
1974 Le vent de la nuit Francie
1974 Mirelle Mathieu chante Ennio Morricone Francie
1974 Mireille Mathieu en concert à Byblos Libanon Živá nahrávka
1975 Apprends-moi Francie
1975 Rendezvous mit Mireille Německo
1975 Wünsch Dir was – Eine musikalische Weltreise mit Mireille Mathieu Německo
1976 Et tu seras poète Francie
1976 Herzlichst Mireille Německo
1976 Und wieder wird es Weihnachtszeit Německo Vánoční album
1977 Sentimentalement vôtre Francie
1977 Die schönsten deutschen Volkslieder Německo
1977 Der Rhein und Das Lied von der Elbe Německo
1977 Das neue Schlager-Album Německo
1977 Es ist Zeit für Musik Německo ZDF- Nahrávka show
1978 Fidelement vôtre Francie
1978 J'ai peur d'aimer un souvenir Japonsko
1978 Alle Kinder dieser Erde Německo
1979 Mireille Mathieu Chante Paul Anka: Toi et Moi Francie
1979 Mireille Mathieu Sings Paul Anka Svět
1979 Romantiquement vôtre Francie
1979 So ein schöner Abend Německo
1980 Un peu... beaucoup... passionnément Francie
1980 Gefuhle Německo
1980 30 Favoritas de Mireille Mexiko Trojalbum s Madrecita del Niños dios
1981 Bravo tu as gagné Japonsko
1981 Je vous aime… Francie
1981 Die Liebe einer Frau Německo
1982 Trois milliards de gens sur terre Francie
1982 Ein neuer Morgen Německo
1982 Bonsoir Mathieu Německo ZDF-Nahrávka show
1983 Je veux l'aimer Francie
1983 Nur für dich Německo
1984 Chanter Francie
1984 Los cuentos de cri cri Mexiko
1984 The tales of cri cri USA
1985 La demoiselle d'Orléans Francie
1985 Les grandes chansons françaises Francie
1985 Welterfolge aus Paris Německo Německojazyčná verze ‘Les grandes chansons françaises’
1986 In Liebe Mireille Německo
1986 Après toi Francie
1987 Rencontres de femmes Francie
1987 Tour de L'Europe Německo
1988 Mireille Mathieu à Moscou SSSR Živá nahrávka
1989 L'American Francie
1989 Embrujo Španělsko Album ve španělštině
1990 Ce soir je t'ai perdu Francie
1991 Una mujer Španělsko Album ve španělštině
1991 Mireille Mathieu - Que Pour Toi Francie
1993 Mireille Mathieu chante Piaf Francie
1993 Unter dem Himmel von Paris Německo Německá verze ‘Mireille Mathieu chante Piaf’
1995 Vous lui direz Francie
1996 In meinem Traum Německo
1999 Alles nur ein Spiel Německo
2002 De tes mains Francie
2005 Une place dans mon coeur Francie
2007 In Meinem Herzen Německo 12-10-2007

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mireille Mathieu na anglické Wikipedii.

  1. Une certaine idée de la frange . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-21. (francouzsky) 
  2. Archived copy . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 September 2016. 

Externí odkazy