Modernistická hudba

Dnes je Modernistická hudba tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a kontroverze. Z různých úhlů pohledu lze nalézt různé argumenty pro a proti Modernistická hudba, což vedlo k rozsáhlé debatě v různých oblastech. Ať už na osobní, politické, sociální nebo ekonomické úrovni, Modernistická hudba se dokázal postavit jako relevantní téma, které si zaslouží hloubkovou analýzu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Modernistická hudba, od jeho původu a vývoje až po jeho možné důsledky v budoucnosti.

Periody, etapy a hnutí západní klasické hudby
  • Období pratica comune (melodicko-harmonická perioda)
  • Od konce 19. století do 20. a 21. století

Jako modernistická hudba se označují styly západní artificiální hudby, které koncem 19. století vystřídaly pozdní romantismus a převládaly zhruba do 70. let 20. století. Byly spojeny s důrazem na stálou inovaci hudební řeči (Metzer 2009, 3) a vykazovaly „lingvistickou pluralitu“ v tom smyslu, že žádný hudební idiom nezaujímal dominantní pozici (Morgan 1984, 443).

K významným představitelům hudebního modernismu patří například Claude Debussy, Erik Satie, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Pařížská šestka, Igor Stravinskij, Béla Bartók, George Enescu, Richard Strauss, Maurice Ravel, Arnold Schoenberg nebo Jean Sibelius.

Literatura

  • Metzer, David Joel. 2009. Musical Modernism at the Turn of the Twenty-first Century. Music in the Twentieth Century 26. Cambridge and New York: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-51779-9.
  • Morgan, Robert P. 1984. "Secret Languages: The Roots of Musical Modernism". Critical Inquiry 10, no. 3 (March): 442–61.

Externí odkazy