Moravanská venuše
V dnešním světě se Moravanská venuše stal relevantním problémem, který významně ovlivňuje různé oblasti společnosti. S nárůstem globalizace a propojením mezi kulturami získává Moravanská venuše stále větší význam a vyvolává debaty a úvahy, které přesahují hranice a obory. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Moravanská venuše, analyzujeme jeho dnešní dopad a zamyslíme se nad jeho vlivem v budoucnosti. Z široké a interdisciplinární perspektivy se ponoříme do historických, sociálních, politických a kulturních aspektů Moravanská venuše s cílem porozumět jeho složitosti a jeho důsledkům v současném světě.
| Moravanská venuše | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Vznik | 208. století př. n. l. |
| Typ | Venuše |
| Hnutí | Paleolitické umění |
| Vlastnosti | |
| Medium | Mamutovina |
| Umístění | |
| Umístění | Slovenské národní muzeum |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moravanská venuše je pravěká, 7,5 cm velká Venuše vyřezaná z klu mamuta v období gravettienské kultury okolo r. 22 800 př. Kr. Vyoral ji rolník Štefan Hulman-Petrech v době první republiky na tábořišti lovců mamutů v Moravanech nad Váhom, poblíž slovenských Piešťan.
Sošku získal německý archeolog Lothar Zotz, který pak za války zkoumal naleziště. V šedesátých letech díky odlitku venuše v Musée de l'Homme inicioval Emanuel Vlček[zdroj?] resp. Juraj Bárta nalezení a návrat originální sošky z Německa na Slovensko. Dnes ji uchovává Ponitranské muzeum v Nitře.
Odkazy
Reference
- ↑ KOPÚNEK, Gábo. Osud Moravianskej venuše ovplyvnila sedmička v dátume . Piešťanský denník, 2017-12-16 . Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravanská venuše na Wikimedia Commons - Mamutie kosti z Moravian ľudia mleli a jedli. Venuša sa zachovala – článek na sme.sk
