V posledních desetiletích je Mugodžary předmětem rostoucího zájmu výzkumníků, akademiků a odborníků z různých oblastí. Dopad Mugodžary na moderní společnost je nepopiratelný, jeho důsledky sahají od ekonomické po kulturní sféru, včetně oblasti zdraví a technologií. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mugodžary a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života. Od své role při utváření identit až po účast na rozvoji obchodních strategií se Mugodžary stal relevantním tématem, které si zaslouží být prozkoumáno z více úhlů pohledu. Prostřednictvím analýzy Mugodžary se snažíme osvětlit jeho důsledky a odhalit jeho složitost, abychom lépe porozuměli jeho roli v současném světě.
Mugodžary Мұғалжар Мугоджары | |
---|---|
Nejvyšší bod | 657 m n. m. (Velký Boktybaj) |
Délka | 200 km |
Šířka | 30 km |
Nadřazená jednotka | Ural |
Sousední jednotky | Guberlinská pahorkatina, Turanská nížina, Kaspická nížina |
Světadíl | Asie |
Stát | Kazachstán |
Povodí | Or, Emba, Irgiz |
Souřadnice | 48°38′38″ s. š., 58°32′47″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mugodžary (kazašsky Мұғалжар, Muğalžar, rusky Горы Мугоджары, Gory Mugodžary) je nevysoké pohoří na severozápadě Kazachstánu, které představuje jižní zakončení horského pásma Uralu, od něhož jsou odděleny Guberlinskou pahorkatinou. Masiv protíná významná železniční trať Samara–Taškent.
Mugodžary mají podobu horského hřbetu, táhnoucího se v délce zhruba 200 kilometrů severojižním směrem.
Mugodžary tvoří rozvodí mezi pánvemi Kaspického moře a Aralského jezera. Západní svahy odvodňují řeky Or (přítok Uralu) a Emba, směrem k východu odtéká řeka Irgiz.
Podnebí je mírné, suché kontinentální. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5 °C (−14 °C v lednu, 24 °C v červenci), roční úhrn srážek mezi 200–250 milimetrů.