Náměstí Hrdinů (Vídeň)
Význam Náměstí Hrdinů (Vídeň) v naší současné společnosti je nepopiratelný. Od starověku hrál Náměstí Hrdinů (Vídeň) zásadní roli ve vývoji lidstva. Ať už jako předmět studia v různých akademických disciplínách, jako protagonista sociálních hnutí nebo jako emblematická postava v populární kultuře, Náměstí Hrdinů (Vídeň) zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách světa. Její vliv zasahuje do všech oblastí života, od politiky po ekonomiku, přes vědu, umění a techniku. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího vesmíru Náměstí Hrdinů (Vídeň), prozkoumáme jeho dopad na různé sféry moderního života a zamyslíme se nad jeho významem v budoucnosti.
| náměstí Hrdinů | |
|---|---|
 Náměstí Hrdinů s Novým hradem a jezdeckou sochou | |
| Umístění | |
| Stát |  Rakousko |
| Město | Vnitřní město |
| Poloha | 48°12′24,12″ s. š., 16°21′47,16″ v. d. |
| Další údaje | |
| Kód památky | 20118 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Náměstí Hrdinů (německy Heldenplatz) je jedno z hlavních vídeňských náměstí, nacházející se v areálu Dvorního hradu (německy Hofburg).
Historie
Vzniklo za vlády Františka Josefa I. jako součást plánovaného Císařského fóra (Kaiserforum), které bylo nakonec realizováno pouze zčásti. Náměstí je obklopeno budovami Nového hradu (Neue Burg) a Leopoldova křídla Hofburgu, na jihozápadě sousedí přes Vnější hradní bránu (z roku 1824) s Okružní třídou (Ringstraße), na severozápadě s Lidovými sady (Volksgarten). Nacházejí se zde dva jezdecké pomníky - arcivévody Karla Těšínského (z roku 1860) a prince Evžena Savojského (z roku 1865) - na něž odkazuje název.
Odraz v literatuře
Náměstí se stalo v březnu 1938 dějištěm vyhlášení "anšlusu". K této události se vztahuje kontroverzní hra rakouského dramatika Thomase Bernharda Náměstí Hrdinů, uvedená k 50. výročí.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu náměstí Hrdinů na Wikimedia Commons - Galerie náměstí Hrdinů na Wikimedia Commons
