V článku Národní zemědělské muzeum prozkoumáme fascinující téma, které v průběhu let zaujalo mnoho lidí. Tento článek poskytne podrobný a srozumitelný pohled na Národní zemědělské muzeum od jeho počátků až po jeho dnešní relevanci. Prostřednictvím hluboké a důkladné analýzy se ponoříme do nejzajímavějších a nejvýznamnějších dimenzí souvisejících s Národní zemědělské muzeum a odhalíme její dopad na různé aspekty společnosti a kultury. Díky kombinaci historických informací, aktuálních dat a relevantních úvah se tento článek snaží vrhnout nové světlo na Národní zemědělské muzeum a poskytnout nový pohled na jeho důležitost a relevanci v moderním světě.
Národní zemědělské muzeum | |
---|---|
Budova NZM v Praze na Letné | |
Logo | |
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Praha |
Adresa | Kostelní 1300/44, Holešovice, Česko |
Založeno | Sbírky z jubilejní výstavy 1891, založeno muzeum 1918, od roku 1939 v současné budově |
Zaměření | expozice zemědělské výroby, zpracování, výroba potravin, ochrana vody a půdy, péče o krajinu |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′49,48″ s. š., 14°25′23,82″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné se nachází v Kostelní ulici v městské části Praha 7. Funkcionalistická budova v těsném sousedství budovy Národního technického muzea je zároveň hlavní výstavní budovou a administrativní centrálou instituce, které má řadu dalších pracovišť, kde jsou umístěny jednotlivé podsbírky a vědecká kurátorská pracoviště.
První sbírky muzea vznikly po Jubilejní zemské výstavě v Praze, která se konala roku 1891. Instituce byla nejprve součástí Národopisného muzea, v roce 1918 se osamostatnila pod názvem Zemědělské muzeum. Prvním sídlem muzea se stal palác Silva-Tarouca v ulici Na Příkopě v Praze, v letech 1902–1938 muzeum sídlilo v letohrádku Kinských.
Během první republiky muzeum zřídilo pobočky v Brně (v Berglově paláci), Opavě, Bratislavě a v Mukačevě. Ty zanikly během druhé světové války a předměty ze sbírek byly soustředěny v Praze.
V letech 1937–1939 byla postavena nová budova pro zemědělské a technické muzeum v Praze na Letné podle projektu architekta Milana Babušky, kde ihned otevřeli nové expozice. Po dostavbě však byla budova zabrána německou okupační armádou. Muzeum budovu získalo zpět v roce 1945, avšak v roce 1950 byla zabavena pro účely Státní dislokační komise. Muzeum tak muselo přestěhovat své sbírky na zámek Konopiště a do zámku Kačina u Kutné Hory. V roce 1961 se sbírky z Konopiště přesunuly na zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, kde muzeum získalo také zoologickou zahradu. Ta však patřila pod muzeum pouze do roku 1972. V roce 1961 také získalo také prostory v pronájmu na zámku Lednice. V roce 1967 otevřely nové expozice na zámku Kačina, v roce 1972 vznikly nové expozice lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada.
Na přelomu 80. a 90. let získalo muzeum další prostory ve Zdechovicích, Valticích a na Janově hradě. Do budovy na Letné se muzeum vrátilo až v roce 1994. Ve stejném roce otevřelo nové expozice ve Valticích a o čtyři roky později pak také v přízemí zámku Kačina. V roce 2003 muzeum získalo areál v Čáslavi, kam byly přestěhovány sbírky ze Zdechovic.
V roce 2006 došlo ke změně zřizovatele a muzeum se stalo příspěvkovou organizací Ministerstva zemědělství. Od roku 2006 pak muzeum otevřelo několik nových expozic ve svých objektech. V současnosti má muzeum své pobočky v Čáslavi, na zámcích Kačina a Ohrada, v Ostravě (v Dolní oblasti Vítkovice) a ve Valticích. Spoluprovozuje také Expozici pivovarnictví ve Znojmě.
V letech 2015 – 2018 prošla budova na Letné a její výstavní prostory generální rekonstrukcí, jejíž součástí byla úprava interiérů a návrat výstavních sálů podle původního projektu architekta Babušky. Součástí "oživení" muzea byl vznik nových expozic, které mapují historii jednotlivých zemědělských oborů, kromě zemědělství tedy i rybářství, lesnictví, myslivost, gastronomii, zabývají se problematikou ochrany půdy a vody v krajině, je zde i pracoviště zabývající se související archeologickou činností. V rámci rekonstrukce byla na střeše budovy vybudovaná střešní terasa s vyhlídkou, výstavním prostorem a malým políčkem. Výhled z ní se přiřadil k nejkrásnějším výhledům na Prahu. Expozice (včetně terasy) mají bezbariérový přístup. Dalším výstavním prostorem je muzejní dvůr, kde probíhají výstavy, popularizační akce muzea a kde je také stálá expozice s živými hospodářskými zvířaty.
V letech 2018-2020 proběhla v rámci realizace projektů IROP kompletní rekonstrukce pobočky Valtice (v rámci akce byly vytvořeny zcela nové expozice), výstavba nového centrální depozitáře v pobočce Čáslav (tam byly přesunuty sbírky z nevyhovujících prostor z pobočky Kačina a zřízena termokomora) a rekonstrukce a dostavba sídla nově zřízené pobočky v Ostravě dle návrhu arch. Josefa Pleskota.
Muzeum se svými partnery organizuje různé další akce, které buď přímo, nebo nepřímo souvisí se zemědělstvím, pořádá akce jako je Zabijačka v muzeu, Letenská husa aneb košt Svatomartinského vína, Bylinkový den, je partnerem Noci v muzeu, Noci vědců, spolupořádá trhy, poskytuje prostory pro edukativní přednášky a kongresy, jednou za dva roky pořádá vědeckou konferenci. Prostory muzea lze pronajmout i na soukromé akce.
Od roku 2004 postupně vykonávali pozici ředitele Přemysl Reibl, Zdeněk Novák a Eva Balaštíková, generálního ředitele pak Milan Jan Půček. Od června 2020 je generálním ředitelem muzea opět Zdeněk Novák.
Za rekonstrukci muzea a vznik nových expozic získalo muzeum třetí místo v kategorii Muzejní počin roku v rámci cen Gloria musaealis 2019.