V tomto článku budeme analyzovat vše, co souvisí s Na Plachtě. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Na Plachtě zásadní roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňoval lidi všech věkových kategorií a sociálních vrstev. Prostřednictvím různých přístupů a perspektiv prozkoumáme mnoho aspektů Na Plachtě a také jeho dopad na kulturu, ekonomiku, politiku a technologie. Kromě toho prozkoumáme současné názory a debaty kolem Na Plachtě a také možné budoucí projekce, které by se mohly objevit v souvislosti s tímto tématem, které je v současné společnosti tak aktuální.
Přírodní památka Na Plachtě | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Louka na území přírodní památky | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 28. prosinec 2013 |
Vyhlásil | Krajský úřad Královéhradeckého kraje |
Nadm. výška | 248–235 m n. m. |
Rozloha | 38,79 ha |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Hradec Králové |
Souřadnice | 50°11′23″ s. š., 15°51′19″ v. d. |
Na Plachtě | |
Další informace | |
Kód | 5815 |
Web | www |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na Plachtě je přírodní památka o rozloze 38,79 ha, která se nachází na jihovýchodním okraji Hradce Králové. Památka vznikla 28. prosince 2013. Oblast spravuje Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Zároveň společně se sousední PP Na Plachtě 3 je území PP Na Plachtě evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. Území představuje unikátní lokalitu s pestrou faunou a flórou v těsné blízkosti intravilánu Hradce Králové a hradeckých městských lesů.
Od 15. století bylo území dnešních přírodních památek Na Plachtě obecní půdou, takzvané občiny, využívané především jako obecní pastviny. Od konce 19. století byla Plachta vojenským cvičištěm, kde pravidelně jezdila těžká technika. V letech 1918 – 1939 bylo cvičiště také využíváno jako vojenské letiště prvorepublikovou armádou. Během 2. světové války využíval plochu aviaklub a v roce 1945 zde přistávala sovětská letadla. V letech 1945 – 1946 probíhala "Na Plachtě" těžba písku a tak vzniklo takzvané centrální jezírko. Od šedesátých let už nebylo místo armádou trvale využívané a tak se začaly na okrajích vytvářet černé skládky. Armáda cvičiště opustila a po vyhlášení přírodních památek v roce 1998 byla většina skládek, za nevšedního úsilí dobrovolníků, odstraněna. Průzkumy bylo nalezeno více než 3500 druhů rostlin a živočichů, z toho 104 druhů chráněných českými zákony. Někteří živočichové také nežijí v ČR nikde jinde, než v PP Na Plachtě a v jejím sousedství.
Hlavním předmětem ochrany je populace silně ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus), modráska očkovaného (Maculinea teleius), vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) a jejich biotopů a dalších zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, které se v území vyskytují – čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufotes viridis), ropucha krátkonohá (Epidalea calamita), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), skokan zelený (Pelophylax esculentus), užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), zmije obecná (Vipera berus), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), listonoh letní (Triops cancriformis), žábronožka letní (Branchipus schaefferi), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kosatec sibiřský (Iris sibirica), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a pampeliška bahenní (Taraxacum palustre). Biotopem se rozumí jednak stanoviště jejich rozmnožování, vývoje, tak i stanoviště využívaná mimo období rozmnožování. Na lokalitě PP Na Plachtě to jsou rybníky Plachta a Jáma, na ně navazující slatinné louky, soustava periodických tůní, mokřady a obnažené písky s vřesem.