Nachičevanská autonomní republika

Lidé byli vždy zvědaví na Nachičevanská autonomní republika. Od starověku až po současnost byl Nachičevanská autonomní republika předmětem zájmu, debat a zkoumání. Ať už prostřednictvím vědy, literatury, umění nebo historie, Nachičevanská autonomní republika zanechala v lidstvu svou stopu a byla inspirací pro nespočet objevů a výtvorů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Nachičevanská autonomní republika a pokusíme se osvětlit jeho význam v naší společnosti a kultuře.

Nachičevanská autonomní republika
Naxçıvan Muxtar Respublikası
Typická krajina Nachičevanu
Typická krajina Nachičevanu
Nachičevanská autonomní republika Naxçıvan Muxtar Respublikası – znak
znak
Nachičevanská autonomní republika Naxçıvan Muxtar Respublikası – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoNachičevan
Souřadnice
Rozloha5 502 km²
Časové pásmo+4 (v létě +5)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel461 000
Hustota zalidnění83,8 obyv./km²
Jazykázerbájdžánština
Národnostní složení98 % Azerové
Správa regionu
StátÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Nadřazený celekÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Druh celkuautonomní parlamentní republika
Podřízené celky7 rajónů a hlavní město
Vznik1990
PrezidentVasif Talibov
MěnaÁzerbájdžánský manat
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2AZ-NX
Označení vozidel67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74 a 75
Oficiální webwww.nakhchivan.az
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachičevanská autonomní republika (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası), známá jako Nachičevan, je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu. Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita.

Přírodní podmínky

Poloha

Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.

Doprava

Pro spojení s Ázerbájdžánem byl zvažovaný čtyřicetikilometrový dopravní koridor „Zangezur“ přes arménskou provincii Sjunik (dříve Zangezur). Po konfliktu v Náhorním Karabachu v roce 2023 podepsali dne 6. října 2023 Ázerbájdžán a Írán protokol o záměru výstavby nové železniční trati a železničních mostů procházející územím Íránu. Poté, 17. října, arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že arménská strana je připravena otevřít železnici Meghri (známou také jako koridor Zangezur nebo koridor Sjunik), ale ne jako exteritoriální koridor.

Nerosty

Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.

Klima

Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.

Vodní zdroje

Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.

Půdy

Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.

Flóra

Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.

Fauna

Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.

Odkazy

Reference

  1. O jedné z největších exkláv světa jste zřejmě nikdy neslyšeli. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online. 
  2. Strana.ua. Ázerbájdžán upouští od myšlenky vytvořit koridor Zangezur přes jižní Arménii. Strana.ua . 2023-10-25 . Dostupné online. (ukrajinsky) 

Literatura

  • V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.

Externí odkazy