Nezávislý politik
V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Nezávislý politik, téma, které zaujalo odborníky i fandy. Od svého vzniku až po svůj dopad na moderní společnost hraje Nezávislý politik zásadní roli v různých aspektech našich životů. V tomto článku budeme podrobně zkoumat různé aspekty Nezávislý politik, od jeho historické relevance až po budoucí důsledky. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty historií, kulturou a významem Nezávislý politik v dnešním světě.
Nezávislý nebo nezařazený je politik, který není přidružen k žádné politické straně, klubu nebo frakci.
Bezpartijní je jednoslovné označení pro politika bez politické příslušnosti (zkratka bezpp či BEZPP[1]) tedy takového, který není členem žádné (registrované) politické strany či hnutí.
Někteří politici mají politické názory, které se neshodují s platformami žádné politické strany, a proto se k nim rozhodnou nepřidružit. Někteří nezávislí politici mohou být spojeni se stranou, třeba jako její bývalí členové, nebo mohou mít názory, které se s ní ztotožňují, ale rozhodli se nestát jejím jménem nebo tak nemohou učinit, protože dotyčná strana vybrala jiného kandidáta. Jiní mohou patřit k politické straně nebo ji podporovat na národní úrovni, ale domnívají se, že by ji neměli formálně zastupovat (a tedy podléhat jejím politikám) na jiné úrovni. V některých případech může být politik členem neregistrované strany, a tedy oficiálně uznán jako nezávislý.
Nezávislí se někdy rozhodnou vytvořit stranu, alianci nebo technickou skupinu s jinými nezávislými osobami a mohou tuto organizaci formálně zaregistrovat. I tam, kde je použito slovo „nezávislý“, mohou mít taková aliance mnoho společného s politickou stranou, zejména pokud existuje organizace, která potřebuje schvalovat „nezávislé“ kandidáty.
Nezávislá politika v Česku
Jako úřednická vláda se označuje vláda, která není založená primárně na rozdělení moci mezi relevantními politickými silami, ale zasedají v ní spíš nestraničtí odborníci na příslušné rezorty.
Jan Lipavský původně dosazený do vlády Petra Fialy Pirátskou stranou ve vládě setrval i po odchodu Pirátů z vlády, vystoupit ze strany a současně do žádné z vládních stran nevstoupil[2], šlo jej tedy považovat za nezávislého ministra.
Jako politické strany nebo hnutí sdružující nezávislé politiky v Česku vznikli například Klub angažovaných nestraníků, Nezávislí, Nestraníci, nebo Nezávislí starostové pro kraj (dnes Starostové a nezávislí).
Kluby nezávislých
V historii Českého senátu vzniklo několik senátních klubů, které sdružovaly zejména, nebo z velké částí nezávislé politiky.
- Klub KDU-ČSL a nezávislý dlouhodobě sdružuje i několik senátorů bez politické příslušnosti (často však zvolených na kandidátce či za podpory KDU-ČSL). Nejvyšší podíl byl v 9. funkčním (2012 až 2014) období, kdy nesl název "Klub pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí".
- Senátorský klub "Nezávislí" vznikl ve volebním období 2002 až 2004 s 5 členy, v následujícím období transformován na Senátorský klub SNK (5 až 7 členů). Po volbách 2008 klub zanikl, 2 za 3 zbývajících členů přestoupili do Klubu otevřené demokracie.
- Klub otevřené demokracie měl v roce 2003 16 členů; v roce 2008 působil již jen s 6 členy a následně se přejmenoval na Klub TOP 09 a Starostové.
- Senátorský klub "Nezařazení"
Nezávislí kandidáti v Česku
Jako nezávislí kandidáti jsou v obecních, senátních nebo prezidentských volbách označováni ti kandidáti, které nenavrhla politická strana či koalice, ale kandidují na základě petice občanů (oprávněných voličů).
Obecní zastupitelstva
Do obecních zastupitelstev bylo v řádných volbách v roce 2022 47 732 zastupitelů zvoleno jako nezávislí kandidáti.[3]
Potřebné počty podpisů na peticích podle § 21 odst. 4 zákona 491/2001 Sb.[4] (pro sdružení nezávislých kandidátů je limit 7 %)
| Obec, .. volební obvod | Počet podpisů pro nezávislé kandidáty |
|---|---|
| do 500 obyvatel | 5 % |
| 500 až 3000 obyvatel | 4 %, nejméně 25 |
| 3000 až 10 000 obyvatel | 3 %, nejméně 120 |
| 10 000 až 50 000 obyvatel | 2 %, nejméně 600 |
| 50 000 až 150 000 obyvatel | 1 %, nejméně 1000 |
| nad 150 000 obyvatel | 0,5 %, nejméně 1500 |
Pokud sdružení nezávislých kandidátů vytvoří volební koalici společně s politickou stranou, podpisy dokládat nemusí.
V Senátu
Navrhnout nezávislého kandidáta do senátních voleb mohou občané peticí s alespoň 1 000 podpisů.[5]
Ve volbách do senátu 2018 byly zvoleni 3 nezávislí senátoři:[6]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 byla nezávislý zvolena Daniela Kovářová (nezařazená).
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2024 byl jako nezávislý zvolen Stanislav Balík[7] (klub ODS a TOP 09).
Prezident
Od zavedení přímé volby (2013) část kandidátů na úřad prezidenta republiky kandiduje na základě petice alespoň 50 000 občanů,[8] a lze je tedy označit jako nezávislé kandidáty. Všichni dosud přímo zvolení prezidenti kandidovali takto; v obou volbách prezident Miloš Zeman i současný prezident Petr Pavel.
Reference
- ↑ 1. Zkratky použité pro označení politických stran,. Metodické vysvětlivky . Český statistický úřad . Dostupné online.
- ↑ Lipavský opustí Piráty, do jiné strany nevstoupí. O svém osudu ve vládě bude jednat s Fialou. CNN Prima NEWS . . Dostupné online.
- ↑ Zastupitelé dle navrhující strany. volby.cz . . Dostupné online.
- ↑ Příloha k zákonu č. 491/2001 Sb.
- ↑ § 61 odst. 2 písm. d) zákona č. 247/1995 Sb. (Zákon o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů) - znění od 01.07.2021. Zákony pro lidi . AION CS, s.r.o. . Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy a přehledy. volby.cz . . Dostupné online.
- ↑ Výsledky voleb . Český statistický úřad . Dostupné online.
- ↑ § 25 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb. (Zákon o volbě prezidenta republiky) - znění od 02.03.2019. Zákony pro lidi . AION CS, s.r.o. . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu nezávislý politik na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Bezpartijní ve Wikislovníku
