Nymphenburg
V dnešní době je Nymphenburg relevantní téma, které nenechává nikoho lhostejným. Tato otázka způsobila velký dopad na společnost, vyvolala široký zájem a stala se předmětem debat v různých oblastech. Nymphenburg je pro svůj význam odedávna předmětem studia a zkoumání a názory na něj jsou různorodé a často vášnivé. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Nymphenburg a jeho dopad v různých kontextech a nabídneme širokou a podrobnou vizi, která čtenáři umožní lépe porozumět tomuto velmi relevantnímu problému.
| Nymphenburg | |
|---|---|
 Nymphenburg, pohled ze zámeckého parku | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura a baroko |
| Architekti | Agostino Barelli a Lorenzo Perti |
| Výstavba | 1664 |
| Materiál | Kelheimský vápenec |
| Pojmenováno po | nymfy |
| Poloha | |
| Adresa | Schloß Nymphenburg 1, 80638 München, Neuhausen-Nymphenburg, Mnichov,  Německo |
| Souřadnice | 48°9′29″ s. š., 11°30′13″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web a Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nymphenburg je německý barokní zámek, ležící v západní části Mnichova, v městském obvodě Neuhausen-Nymphenburg. Patří k největším bývalým královským palácům v Evropě a v dnešní době je často navštěvován turisty. Součástí zámku, který byl letním sídlem rodu Wittelsbachů, je i rozsáhlý park, jedno z nejvýraznějších zahradních děl v Německu.
Historie
S výstavbou paláce začal kurfiřt Ferdinand Maria Bavorský se svou ženou Jindřiškou Adélou Savojskou při příležitosti narození svého syna a následníka Maxmiliána II. Emanuela v roce 1664. Ústřední část budovy byla dokončena podle návrhu italského architekta Agostina Barelliho v roce 1675.
Se systematickým rozšiřováním zámku pokračoval od roku 1701 Maxmilián II. Emanuel, který nechal budovat severní a jižní křídla budovy. Na tomto projektu se podíleli architekti Enrico Zucalli a Giovanni Antonio Viscardi. Postupně byly přidávány další části paláce, jako například stáje a zámecká kaple. Během války o španělské dědictví byla stavba přerušena, protože v letech 1704 až 1715 byl nucen bavorský kurfiřt pobývat mimo svou vlast. Po jeho návratu se na stavbě pokračovalo podle návrhů dvorního architekta Josepha Effnera, a za vlády Karla VII. Bavorského (1726-1745) byla hlavní část prací dokončena.
Na zámku roku 1825 zemřel první bavorský král Maxmilián I. Josef, roku 1845 se zde narodil jeho pravnuk Ludvík II. Po revoluci v roce 1918 přešel palác do státního vlastnictví. Od roku 1968 je Nymphenburg přístupný veřejnosti, ale zároveň stále zůstává domovem rodu Wittelsbachů, bydlí zde potomek jeho zakladatelů – František Bavorský.
Impozantní je nejen zámecká zahrada, ale rovněž rozsáhlá sbírka barokních kočárů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schloss Nymphenburg na německé Wikipedii, Nymphenburg Palace na anglické Wikipedii a Schlosspark Nymphenburg na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nymphenburg na Wikimedia Commons - Oficiální stránky paláce Nymphenburg (anglicky a německy)
