Občanské hnutí

V dnešní době je Občanské hnutí tématem, které ve společnosti získalo velký význam. Postupem času se Občanské hnutí stal bodem zájmu širokého spektra lidí, ať už kvůli jeho dopadu na každodenní život, historickému významu nebo jeho vlivu na různé aspekty kultury. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Občanské hnutí, od jeho počátků až po jeho roli v současnosti, analyzujeme jeho důležitost a důsledky v dnešní společnosti. Kromě toho prozkoumáme, jak se Občanské hnutí vyvíjel v průběhu času a jak jeho porozumění může přispět k pochopení různých aspektů našeho každodenního života.

Občanské hnutí
Logo
Datum založení1991
Datum rozpuštění1996
ZakladatelJiří Dienstbier
PředchůdceOF
Sloučení doSD-LSNS
Ideologiesociální liberalismus
Politická pozicestředstředolevice
Mezinárodní org.Liberální internacionála
Barvy
     žlutá
     modrá
Volební výsledek4.59 % (ČNR 1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Občanské hnutí (zkratka OH) bylo sociálně liberální politické hnutí, působivší na české politické scéně mezi léty 1991 a 1996, s kořeny v Občanském fóru. Jeho předsedou byl po celou dobu existence Jiří Dienstbier. Jeho členy byli též například Petr Pithart, Martin Bursík, Pavel Rychetský, Miloš Zeman nebo Jan Sokol.

Historie hnutí

Hnutí bylo ustanoveno 27. dubna 1991 po oddělení Občanské demokratické strany z Občanského fóra. Většina jeho členů sympatizovala s představou „apolitické politiky“, již prosazoval především Václav Havel, proto bylo Občanské hnutí vnímáno jako hlavní dědic Občanského fóra. Již svým názvem Občanské hnutí deklarovalo rezervovaný přístup ke stranictví – po určitou dobu fungování hnutí bylo povoleno i kolektivní členství. Názorové odlišnosti členů hnutí mu neumožnily se profilovat ani pravicově, ani levicově, hnutí tak bylo řazeno na střední část politického spektra. Otevřeně však deklarovalo liberální orientaci.

Ve volbách do České národní rady v roce 1992 získalo Občanské hnutí 4,6 % hlasů a zůstalo tak těsně pod pětiprocentní vstupní klausulí. V reakci na to se v roce 1993 hnutí transformovalo v stranu Svobodní demokraté. Současně s tím byla oficiálně potvrzena liberální orientace strany a vymezení se vůči levici (Česká strana sociálně demokratická) i pravici (Občanská demokratická strana). Na přelomu let 1995 a 1996 se Svobodní demokraté sloučili s Liberální stranou národně sociální do subjektu nazvaného Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální. Tato unie ale neměla dlouhého trvání, již v roce 1998 část původních členů Občanského hnutí založila Stranu pro otevřenou společnost, jež měla jednu senátorku a podílela se na vládě v Libereckém kraji.

Související články