Dnes chceme mluvit o Obecní dům. Jedná se o téma, které v poslední době získalo velký význam a je důležité ho prostudovat do hloubky, abychom pochopili jeho dopad na naši společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Obecní dům, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho budeme analyzovat různé perspektivy, které existují na Obecní dům, abychom nabídli komplexní a objektivní vizi. Obecní dům je bezpochyby téma, které nás vybízí k zamyšlení a debatě, a jsme si jisti, že tento článek bude pro naše čtenáře obohacující.
Obecní dům | |
---|---|
Obecní dům | |
Účel stavby | |
reprezentační účely, kulturní akce | |
Základní informace | |
Sloh | secese |
Architekti | Antonín Balšánek a Osvald Polívka |
Výstavba | 1905–1912 |
Současný majitel | Hlavní město Praha |
Poloha | |
Adresa | náměstí Republiky 1090/5 Staré Město 110 00 Praha 1 |
Ulice | Celetná, náměstí Republiky, U Obecního domu a U Prašné brány |
Souřadnice | 50°5′15,43″ s. š., 14°25′41,66″ v. d. |
Obecní dům | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 11738/1-449 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy, nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brány[p 1] nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze. Stojí na náměstí Republiky (or. č. 5), v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím (koncerty, výstavy).
Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad.
Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Areál byl později využíván k různým účelům, když byl využíván jako seminář, byl v areálu také postaven kostel svatého Vojtěcha. V letech 1902–1903 byly všechny budovy v areálu včetně kostela zbořeny. S výkopy základů se počalo 21. srpna 1905, první části byly dány pro provozu v roce 1909 a celý dům byl slavnostně otevřen 16. prosince 1912. Stavba se oproti původnímu předpokladu protáhla a rozpočet narostl na dvojnásobek.
V době svého otevření byl dům zvláště mladšími architekty (Novotný, Janák, Engel) kritizována jako zastaralá a nabubřelá. V časopise Styl byla dokonce pro kritiky domu zřízena stálá rubrika. Reakce veřejnosti byly smíšené.
V roce 1948 byl dům znárodněn. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997 s nákladem 2 mld. Kč.
Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem.
Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara.
Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj.
Dalšími sály v prvním patře jsou Grégrův sál s výmalbou Františka Ženíška, Palackého sál s výzdobou Jana Preislera, Primátorský sál s výmalbou od Alfonse Muchy, Riegrův sál s výmalbou Maxe Švabinského a Sladkovského sál s krajinomalobou Josefa Ullmanna. Dalšími prostory jsou Dirigentský salonek, Cukrárna, Slovácký salonek, Salonek Boženy Němcové a Orientální salonek.
V druhém patře jsou výstavní sály, mj. Hollarův sál, Dirigentské apartmá, Český klub a další prostory.
V přízemí je mj. kavárna a Francouzská restaurace podle návrhu Osvalda Polívky. V suterénu pak Americký bar s obrazy Mikoláše Aleše, Plzeňská lidová restaurace a vinárna. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
V okolí Obecního domu se nacházejí další významné objekty: