Obilní trh
V dnešním světě je Obilní trh stále důležitější v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na každodenní život se Obilní trh stal tématem neustálého zájmu a diskusí. Jeho význam spočívá v jeho schopnosti ovlivnit způsob, jakým lidé, společnosti a instituce řeší různé výzvy a příležitosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Obilní trh, od jeho původu a vývoje až po jeho potenciální důsledky a výhody. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme pochopit, jak Obilní trh utváří dnešní svět a jak může ovlivnit budoucnost.
| |||
|---|---|---|---|
 Park na Obilním trhu s fontánou | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Brno | ||
| Městská část | Brno-střed | ||
| Čtvrť | Veveří | ||
| Poloha | 49°11′56,17″ s. š., 16°35′51,37″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | trh | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 170 m | ||
| Šířka | 80 | ||
| Počet adres | 21 | ||
| PSČ | 602 00 | ||
| Kód ulice | 28622 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Obilní trh (německy Getreidemarkt) je náměstí s parkem v Brně, ve čtvrti Veveří, mezi ulicemi Údolní a Gorkého.
Historie
V místě dnešního náměstí bylo v minulosti cvičiště koní, posléze cihelná jáma, která byla v první polovině 19. století zasypána a roku 1834 vydlážděna. Na místě vznikl trh s masem a ke konci 19. století se zde prodávaly zemědělské produkty, což dalo místu název.
Po zboření hradeb zde vznikaly na začátku 70. let 19. století první ulice, vybudována byla i silnice (dnes Joštova) spojující kostel sv. Tomáše a Švábku a na jejím konci vznikl trh s masem. S náměstím se na tomto místě původně nepočítalo, avšak podle regulačního plánu městského stavebního úřadu z roku 1877 byly okolní parcely a náměstí vymezeno. Zástavba kolem náměstí byla realizována v následujícím desetiletí kdy vznikly nájemné domy na východní straně náměstí (např. domy Egidia Philippa či tři domy Huberta Olbertha podle návrhu Wilhelma Dwořaka) a Zemská porodnice ze strany východní. Na jižní straně náměstí stál dnes již neexistující ústav milosrdných sester sv. Karla Boromejského, ze severní strany pak městský sirotčinec založený v letech 1871–1872. Prostor náměstí byl postupně osazován stromy a kruhovými záhony, čímž došlo k zútulnění tohoto prostoru mezi budovami sociálních zařízení.
Roku 1901 byla přes Obilní trh postavena tramvajová trať vedoucí ulicemi Tivoli (dnes Jiráskova) a Údolní. Na konci roku 1902 byl úsek po ulici Tivoli zrušen a za několik týdnů byla trať z Obilního trhu prodloužena do Úřednické čtvrti (dnes zastávka Všetičkova). V letech 1906–1907 byl prostor náměstí parkově upraven.
-
Kolem roku 1890, vlevo viditelný kiosek -
Rok 1898 -
Rok 1899 -
Rok 1902 -
Rok 1902 -
Rok 1913 -
Rok 1915
Název
Název náměstí byl od svého počátku několikrát změněn, přičemž k úplné změně názvu došlo třikrát. Mezi lety 1915 a 1918 bylo přejmenováno na Bismarckplatz (Bismarckovo náměstí), mezi lety 1946 a 1963 bylo jako Stalingradské náměstí a mezi lety 1963 a 1990 jako náměstí Sovětských hrdinů. Na začátku 30. let byl park nazván Sadem profesora Slováka.
Vzhled a vybavení parku
Plocha parku o ploše asi 11 000 m2 je členěna pravoúhlou sítí chodníků, dvěma podélnými a třemi příčnými. Kolem parku jsou keře a stromořadí, vprostřed parku dominuje mohutný strom lísky turecké. Ve středovém segmentu parku, poblíž ulice Údolní, stojí mrazuvzdorná mísovitá fontána od architekta Mojmíra Kyselky, umístěná během úprav mezi lety 1947 a 1958. V dalším segmentu stojí socha dívky se džbány jejíž původ není znám. Socha byla označována za starší než park a atribuována Emilu Hlavicovi, avšak má jít o dílo Vincence Makovského, který sochu navrhl v letech 1935–1938 pro kašnu v Mělníku, do parku v polovině 20. století pak byla umístěna její cementová kopie. V posledním segmentu poblíž ulice Gorkého je umístěn dětský park. V parku se nachází několik laviček a poblíž Pivnice u Čápa také zahrádka této restaurace. V parku je také umístěn betonový stolek s šachovými poli díky projektu Šachy na ulici.
-
Líska turecká uprostřed parku -
Pohled na park od ulice Údolní -
Dětské hřiště
Stavby
Zemská porodnice
Západní stranu náměstí ohraničuje budova porodnice, dnes součást Fakultní nemocnice, postavená v roce 1888.
Čekárna pouliční dráhy
U parku stojí drobná funkcionalistická stavba zastávky z roku 1928, kterou navrhl Oskar Poříska.
Reference
- ↑ a b c Obilní trh . aptis.wz.cz . Dostupné online.
- ↑ DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna I. Brno: Blok, 1969. S. 204.
- ↑ a b c Nájemný dům Egidia Philippa . Encyklopedie dějin města Brna . Dostupné online.
- ↑ DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna II. Brno: Blok, 1973. S. 27.
- ↑ Nájemné domy H. Olbertha . Encyklopedie dějin města Brna . Dostupné online.
- ↑ SEDLÁKOVÁ, Fidelis. Brno, Údolní ul. . Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-01.
- ↑ NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 91–92.
- ↑ OBILNÍ TRH . Encyklopedie dějin města Brna . Dostupné online.
- ↑ P. Alois Slovák . Encyklopedie dějin města Brna . Dostupné online.
- ↑ a b SPĚŠNÝ, Jan. Obilní trh hlídá záhadná vodní víla se džbány . Brněnský deník . Dostupné online.
- ↑ VIDEO: Tahle kašna namrzá schválně. Lidé si fotí její ledové výtvory . iDNES.cz . Dostupné online.
- ↑ Kašna . www.kafelanka.cz . Dostupné online.
- ↑ a b VÍCHOVÁ, Božena. Tajemství neznámé dívky. StaroBrněnské noviny. Květen 2014, roč. IV, čís. 5, s. 9. Dostupné online.
- ↑ dívka se džbány . Encyklopedie dějin města Brna . Dostupné online.
- ↑ Šachy na ulici . www.piananaulici.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-20.
- ↑ Historie Porodnice . Fakultní nemocnice Brno . Dostupné online.
- ↑ C 129: Čekárna pouliční dráhy . Brněnský architektonický manuál . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obilní trh na Wikimedia Commons - Galerie fotografií a pohledů na Obilní trh
