Obléhání Brna (1742)

Otázka Obléhání Brna (1742) je dnes velmi aktuální, protože má významný dopad na životy lidí po celém světě. Obléhání Brna (1742) je již dlouho předmětem debat, výzkumu a analýz odborníků v této oblasti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Obléhání Brna (1742) a jeho důležitost v různých kontextech. Kromě toho prozkoumáme, jak se Obléhání Brna (1742) vyvíjel v průběhu času a jaké jsou současné důsledky pro společnost. Obléhání Brna (1742) je bezpochyby téma, které si v dnešním světě zaslouží naši pozornost a reflexi.

Obléhání Brna
konflikt: Války o rakouské dědictví (První slezská válka)
Obléhání Brna prusko-saským vojskem roku 1742 (malba)
Obléhání Brna prusko-saským vojskem roku 1742 (malba)

Trvání9. února7. dubna 1742
MístoBrno, Moravské markrabství
Souřadnice
Výsledekuhájení Brna před prusko-saským vojskem
Strany
vlajka Pruska Prusko
Saské královstvíSaské království Saské království
Vlajka Habsburské monarchie Habsburská monarchie
Velitelé
Pruské království Fridrich II. Veliký
?
Habsburská monarchie polní maršál Jan Kryštof Seherr-Thoss
Síla
~ 20 000 vojáků ~ 4 000 vojáků
600 brněnských měšťanů

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Brna roku 1742 spočívalo v obležení, či přesněji k vojenské blokádě, města Brna hájeného rakouským vojskem polního maršála Jana Kryštofa Seherr-Thosse před prusko-saskou armádou pod velením krále Fridricha II. během jeho tažení na Moravu ve dnech 9. února7. dubna 1742 v rámci válek o rakouské dědictví. Okupační armáda se během obklíčení města nepokusila o otevřeně vojenskou akci a po necelých dvou měsících blokádu ukončila.

Předcházející události

Krátce po nástupu na trůn roku 1740 musela rakouská arcivévodkyně Marie Terezie čelit alianci států, které usilovaly o co největší oslabení Rakouska. Habsburské armády sváděly boje o rakouské Nizozemí s Francouzi a o své italské državy se Španěly. Ze západu monarchii napadli Bavoři a Sasové, podporovaní silným francouzským kontingentem, a ze severu úhlavní nepřítel, vojensky silné Prusko v čele s králem Fridrichem II., nepřímo podporované Švédskem. Z původně lokální války o Slezsko, nazývané též první slezská válka mezi Pruskem a Rakouskem, vzešel celoevropský zápas, pojmenovaný jako války o rakouské dědictví.[zdroj?]

Bavorsko a Sasko zpochybnilo nástupnictví Marie Terezie a v zápase o panovnický titul podpořilo Karla Albrechta Bavorského, který na podzim 1741 odcestoval spolu s vojskem ku Praze, kde se hodlal nechat korunovat českým králem. Sem jednotky Bavorů, Francouzů a Sasů dosáhly v říjnu a po dobytí města 26. listopadu zahájili okupaci trvající až do roku 1742. Hlavní vojenské síly říše pod velením panovničina švagra Karla Alexandra Lotrinského byly přitom zaměstnány boji z Prusy ve Slezsku. Na přelomu roku 1741 a 1742 pak pruská armáda podpořená saskými sbory zahájila tažení na Moravu.[zdroj?]

Obléhání

Fridrichova armáda dorazila k Brnu začátkem února 1742 a devátého dne toho měsíce zahájila vojenskou blokádu Brna a městské pevnosti Špilberk, která však nebyla doprovázena vojenskými akcemi či dělostřeleckým odstřelováním. Město bylo nicméně odříznuto od příjezdových cest a veškerého zásobování. Zdejší vojenské posádce o síle 4000 mužů velel polní maršál Jan Kryštof Seherr-Thoss, vojenský velitel Moravy, ta byla navíc podpořena asi 600 brněnskými dobrovolníky z řad měšťanů.

Prusko-saské vojsko se rozhodlo přímé akce proti dobře opevněnému a početně obsazenému městu nepodnikat, ba dokonce nebylo schopno důsledně udržet rakouské výpadové jednotky (především husarské skvadrony) za branami Brna. Ty tak dokázaly vyrážet např. na Blanensko a úspěšně napadat pruské a saské kolony a zásobovací sklady, jako třeba vítězná rakouská srážka jednotek rytmistra Ference Imeryho se saskými husary nedaleko obce Lažany.[zdroj?]

Dne 26. března 1742 došlo ve špilberské pevnosti k nehodě při manipulaci se sudy se střelným prachem a dělostřeleckým střelivem, která měla za následek výbuch a následný požár, poškození části pevnosti a úmrtí 29 lidí. Jednalo se možná pro hájitele o nejkritičtější moment celé blokády, ani tuto událost ale obléhatelé nevyužili k útoku.[zdroj?]

Blokáda byla ukončena 7. dubna 1742, především vinou postupu armády Karla Lotrinského ze Slezska na jaře toho roku, které se prusko-saská armáda vydala vstříc.[zdroj?]

Důsledky

Boje se následně přenesly do východních a středních Čech a skončily pro Rakousko porážkou 17. května 1742 v bitvě u Chotusic nedaleko Kutné Hory. Oslabená pruská armáda se pak vydala nazpět do Slezska, které bylo posléze podstoupeno Prusku na základě Vratislavského míru, Karel Lotrinský se po bitvě pak urychleně vydal s vojskem do jižních Čech, aby zasáhl proti dalším nepřátelským vojskům na území říše a podpořil sbory Jana Jiřího Kristiána z Lobkowicz, které se zde střetávaly s oddíly francouzské armády maršála Charlese Louise Augusta Fouquet de Belle-Isle a maršála Victora Françoise de Broglie, mj. v bitvě u Zahájí.

Výbuch ve skladech prachu na Špilberku přispěl k rozhodnutí o vybudování kasemat pro bezpečnější skladování střeliva v této pevnosti. Ty pak za vlády Josefa II. začaly být využívány jako žalář pro doživotně odsouzené.

Odkazy

Reference

  1. Špilberk - popis hradu, historie. www.hrady.cz . . Dostupné online. 
  2. Požár, poté výbuch. Obležený Špilberk před 275 lety zasáhla tragédie. iDNES.cz . 2017-03-16 . Dostupné online. 
  3. Požár, poté výbuch. Obležený Špilberk před 275 lety zasáhla tragédie - iDNES.cz. iDNES.cz. 2017-03-16. Dostupné online . 
  4. KOVÁŘ, Daniel. Bitva u Zahájí 1742. Severní Českobudějovicko . 2015-08-12 . Dostupné online. 
  5. VANĚK, Jiří. Slavnostní otevření kasemat na Špilberku pro veřejnost . Encyklopedie dějin města Brna, 2018-06-28 . Dostupné online. 

Externí odkazy