V dnešním světě se Obranná linie Amsterdamu stalo tématem velkého významu a zájmu. S rozvojem technologií a globalizací získává Obranná linie Amsterdamu stále větší význam v různých oblastech společnosti. Od osobní až po profesionální úroveň ovlivnila Obranná linie Amsterdamu způsob, jakým lidé komunikují a komunikují různými způsoby. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Obranná linie Amsterdamu a jeho vliv na náš každodenní život a analyzujeme jeho význam v různých aspektech, od zábavy po zdraví a vzdělávání.
Nizozemské vodní obranné linie | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Nizozemsko |
Souřadnice | 52°22′23″ s. š., 4°53′35″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iv, v |
Odkaz | 759 (anglicky) |
Oblast | Evropa |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1996 (20. zasedání) |
Změny | 2021 |
Obranná linie Amsterdamu (nizozemsky Stelling van Amsterdam) je prstenec opevnění o celkové délce 135 km v perimetru 10 až 15 km okolo Amsterdamu, který od roku 1996 figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o unikátní propojení vojenského plánování a vodního hospodářství, kdy je voda využita jako defenzivní prvek. Realizace obranného systému probíhala mezi roky 1880 a 1914, nicméně s nasazením letadel a tanků do vojenských operací pozbyla svého významu.
Obranná linie čítá 42 fortů, které jsou obklopeny terénem, jejž by bylo snadné v případě potřeby ve válečném stavu zaplavit. Výška vodního sloupce v zatopeném území by byla cca 30 cm, což je výška vody, která výrazně ztěžuje postup pozemních jednotek a zároveň neumožňuje nasazení vodních člunů. V okruhu 1 km okolo jednotlivých fortů byla zakázána jakákoli výstavba s výjimkou dřevěných staveb, které by bylo možné zapálit.
V roce 2021 došlo k rozšíření ochrany UNESCO i na prvky Nové holandské vodní linie (spojující Zuiderzee a Rýn) a přejmenování položky na „Nizozemské vodní obranné linie“.