V dnešním světě se Obyvatelstvo Chorvatska stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost Obyvatelstvo Chorvatska upoutal pozornost akademiků, profesionálů i nadšenců. S bohatou a složitou historií se Obyvatelstvo Chorvatska v průběhu let vyvíjel, ovlivňoval různé aspekty každodenního života a hrál klíčovou roli v mnoha oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Obyvatelstvo Chorvatska a jeho vliv v různých oblastech, od kultury po ekonomiku, politiku a technologie.
Počet obyvatel Chorvatska v roce 2011 činil 4 284 889 lidí.
Populace Chorvatska strmě rostla (s výjimkou sčítání následujících po obou světových válkách) z počtu 2,1 milionu obyvatel v roce 1857 do roku 1991, kdy dosáhla vrcholu 4,7 milionu obyvatel. Od roku 1991 poměr zemřelých trvale převyšuje počet narozených a přirozená změna je v negativních číslech.
Profesoři demografie ze Záhřebské univerzity předvídají, že do roku 2030 se populace vzhledem k současnému počtu narozených dětí a emigrantů sníží o 350 000. Snížení populace pod čtyři miliony obyvatel v příštích patnácti letech se lze vyhnout jen ve dvou případech – pokud se přistěhuje o 350 000 lidí více než emigruje nebo se téměř zdvojnásobí počet narozených dětí. Obě možnosti jsou nepravděpodobné. V Chorvatsku žije přibližně 500 osob bez domova, převážně žijících v Záhřebu.
Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar. Počet příslušníků hlásících se k české menšině však neustále klesá – zatímco v roce 1931 žilo v Chorvatsku 45 715 Čechů, krátce po válce v roce 1948 to bylo už jen 28 991 osob a během posledního sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti přihlásilo pouhých 10 510 lidí.
Češi žijí i v jiných občinách, ale jejich počty jsou zanedbatelné.
Podle průzkumu z roku 2009 celkem 78 % tvrdilo, že umí alespoň jeden cizí jazyk. Podle průzkumu Evropské komise z roku 2005 celkem 49 % Chorvatů umí anglicky, 34 % německy a 14 % umí italsky. Francouzsky a rusky umí 4 % populace, španělsky 2 % populace. 59 % Slovinců má určitou znalost chorvatštiny.
Náboženství
Hlavním náboženským vyznáním v Chorvatsku je katolictví (86,28 %), dalšími jsou pravoslaví (4,44 %), protestantství (0,34 %), ostatní křesťanská vyznání (0,30 %) a islám (1,47 %).
Zdravotnictví
Chorvatsko má univerzální systém zdravotní péče, jehož kořeny lze vysledovat až k zákonu o maďarsko-chorvatském parlamentu z roku 1891, který poskytuje formu povinného pojištění všech dělníků a řemeslníků. Na obyvatelstvo se vztahuje základní zdravotní pojištění poskytované zákonem a volitelným pojištěním. V roce 2017 dosáhly roční výdaje na zdravotní péči 22,0 miliard kuna (3,0 miliardy EUR). Výdaje na zdravotní péči představují pouze 0,6 % soukromého zdravotního pojištění a veřejných výdajů. V roce 2017 utratilo Chorvatsko kolem 6,6 % svého HDP na zdravotní péči. V roce 2015 bylo Chorvatsko na 36. místě na světě v průměrné délce života s 74,7 let u mužů a 81,2 let u žen a mělo nízkou kojeneckou úmrtnost 3 na 1 000 narozených.
V Chorvatsku jsou stovky zdravotnických zařízení, z toho 79 nemocnic a klinik s 23 967 lůžky. Nemocnice a kliniky pečují o více než 700 tisíc pacientů ročně a zaměstnávají 5 205 lékařů, včetně 3 929 specialistů. V zemi je 6 379 soukromých ordinací a celkem 41 271 zdravotnických pracovníků. Existuje 63 jednotek pohotovostní lékařské služby, které reagují na více než milion hovorů. Hlavní příčinou úmrtí v roce 2008 bylo kardiovaskulární onemocnění u mužů 43,5 % a u žen 57,2 %, následovaly nádory, u mužů 29,4 % a u žen 21,4 %. V roce 2009 bylo HIV / AIDS nakaženo pouze 13 Chorvatů a šest na tuto chorobu zemřelo. Dalšími běžnými příčinami úmrtí jsou zranění a otravy, onemocnění dýchacích cest a zažívacích orgánů. V roce 2008 Světová zdravotnická organizace odhadla, že kuřáci jsou 27,4 % Chorvatů starších 15 let. Podle údajů WHO z roku 2003 je 22 % chorvatské dospělé populace obézních.
Podle Chorvatského fondu zdravotního pojištění jsou vysoký krevní tlak, cukrovka, maligní onemocnění, osteoporóza, metabolický syndrom, zvýšené krevní tuky a nemoci pohybového ústrojí nejčastějšími důvody, proč chorvatští občané hledají lékařskou pomoc. V letech 1983 až 2007 bylo v Chorvatsku provedeno 736 196 potratů.
Demografická statistika
Narození a úmrtí před I. světovou válkou
Rok
Populace (x 1000)
Živě narození
Úmrtí
Přirozená změna
Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv.)
Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv.)
Přirozená změna (na 1000 obyv.)
Plodnost
1900
2 375
97 000
65 000
32 000
40,7
27,5
13,2
5,45
1901
2 432
95 000
67 000
28 000
39,2
27,4
11,8
5,41
1902
2 431
101 000
67 000
34 000
41,5
27,6
13,9
5,38
1903
2 462
97 000
66 000
31 000
39,3
26,9
12,4
5,34
1904
2 477
99 000
65 000
34 000
40,0
26,2
13,8
5,30
1905
2 493
100 000
75 000
25 000
40,1
30,1
10,0
5,26
1906
2 515
100 000
66 000
34 000
39,7
26,3
13,4
5,22
1907
2 550
100 000
65 000
35 000
39,3
25,4
13,9
5,18
1908
2 560
100 000
70 000
30 000
39,2
27,2
12,0
5,14
1909
2 588
108 000
69 000
39 000
41,7
26,7
15,0
5,10
1910
2 616
99 000
65 000
34 000
37,9
24,8
13,1
5,06
1911
2 628
95 000
69 000
26 000
36,0
26,4
9,6
5,02
1912
2 654
101 000
67 000
34 000
38,1
25,2
12,9
4,98
1913
2 663
95 000
68 000
27 000
35,7
25,5
10,2
4,94
1914
2 675
98 000
66 000
32 000
36,6
24,7
11,9
4,90
Zdroj: Brian R, Mitchell, European historical statistics, 1750-1975
↑Stanovništvo prema narodnosti po gradovima/općinama popis 2001 . Croatian Bureau of Statistics, 2001 . Dostupné online. (Croatian)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
↑Population of Croatia 1931-2001 . Republic of Croatia - Central Bureau of Statistics . Dostupné online. (anglicky)
↑Istraživanje: Tri posto visokoobrazovanih ne zna niti jedan strani jezik, Hrvati uglavnom znaju engleski . Index.hr, 5 April 2011 . Dostupné online. (Croatian)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Europeans and their languages – European commission special barometer FEB2006 . European Commission, February 2006 . Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑STANOVNIŠTVO PREMA VJERI, POPISI 2001. I 2011. . Croatian Bureau of Statistics, 2011 . Dostupné online. (Croatian)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.